ECLI: ECLI:CZ:OSCR:2025:3.C.296.2023.1 Datum: 2025-01-16 Předmět: o zaplacení 92 078,60 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."] ["smlouva o úvěru""postoupení pohledávky"]
O co šlo: o zaplacení 92 078,60 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení žalované částky. Uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru – Expres půjčka č. , hodnota, , na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr 100 000 Kč převodem na jeho účet, žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami dle smlouvy ve výši 1 894,27 Kč. Žalobce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného, zjištěním jeho příjmů a porovnáním s výdaji. Žalovaný nehradil řádně splátky, porušil tak smlouvu, žalobce proto dne 25.3.2022 v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Žalobce požadoval dlužnou jistinu ve výši 79 250,07Kč, obchodní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 6 180,05Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni předání případu k vymáhání ve výši 3 807,04Kč úrok z prodlení z obchodního úroku kapitalizovaný ke dni předání případu ve výši 401,44 Kč, poplatky za prohlášení úvěru za splatný 940 Kč, za upomínky celkem 1 500 Kč.2. Žalobce doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 9.10.2024 tak, že schopnost žalovaného splácet úvěr byla ověřována z jeho příjmu 20 000 Kč a závazků s celkovou výší měsíčních splátek 5 565,83 Kč. Žalobce doložil, jaké částky a kdy žalovaný na úhradu dluhu z úvěru, který je předmětem tohoto sporu, uhradil.3. Zástupce žalobce se k jednání ve věci nařízenému na 16. ledna 2025 nedostavil s tím, že se mu nepodařilo zajistit substituční zastoupení. Žádost zástupce nebyla doložena žádným dokumentem, z něhož by bylo patrno, z jakých důvodů se zástupce žalobce nemůže dostavit k jednání. Soud proto jeho omluvu nepovažuje za důvodnou a jeho žádosti o odročení nevyhověl, tj. jednal v jeho nepřítomnosti.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání ve věci se nedostavil.5. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že uvedl, že je svobodný, je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u , právnická osoba, s průměrným čistým měsíčním příjmem v posledních třech měsících ve výši 20 000 Kč. Uvedl, že nemá žádné výdaje ani jiné splátky, bydlí ve vlastním domě/bytě.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pojištěním schopnosti splácet, expres půjčky uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že banka se zavázala vyplatit žalovanému úvěr 100 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splácet ve 96 splátkách po 1894,27 Kč + pojistné 188 Kč, celkem 2 082,27 Kč. Roční úroková sazba byla dohodnuta na 16,7% p.a., RPSN 18,52%. byly dohodnuty poplatky za poskytnutí úvěru, vedení účtu, vyhotovení výpisu, upomínky, sankce pro případ prodlení, možnost zesplatnění úvěru.7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 27.3.2022 bylo zjištěno, že Moneta Money bank a.s. zesplatnila úvěr ke dni 25.3.2022, vyčíslila dluh na celkovou částku 94 756,68 Kč a vyzvala žalovaného k jeho okamžitému zaplacení.8. Usnesením č.j. 3 C 296/2023-91 ze dne 22.7.2024 soud k návrhu žalobce dal souhlas ke změně žalobce s ohledem na uzavřenou smlouvu o postoupení pohledávky.9. Usnesením č.j.3 C 296/2023-93 ze dne 17.9.2024 dal soud k návrhu žalobce souhlas se změnou žaloby.10. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 20.9.2024 a z výpisu z účtu bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č., hodnota, je žalovaný. V srpnu 2019 činil zůstatek na účtu 59 272,65 Kč, když příjmy činily 120 762,41 Kč a výdaje 61 684,68 Kč, příjmy byly tvořeny jednak mzdou od , právnická osoba, ve výši 20 762 Kč a jednak čerpáním úvěru ve výši 100 000 Kč. V září 2019 měl příjmy 14 026 Kč, a to od zaměstnavatele 7 864 K a od ČSSZ 6 162 Kč, výdaje celkem 58 203,33 Kč. V říjnu 2019 činily příjmy 150 323,74 Kč, z toho 150 000 Kč bylo čerpání úvěru a zbytek plnění od pojišťovny, výdaje činily 115 171,44 Kč. V listopadu 2019 do okamžiku poskytnutí úvěru ze strany právního předchůdce žalobce dne 29.11.2019 ve výši 100 000 Kč činily krom tohoto úvěru příjmy 33 014 Kč od ČSSZ, výdaje do tohoto okamžiku 84 354,85 Kč.11. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Mezi právním předchůdcem žalobce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 29.11.2019 uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byla úvěrovaná částka 100 000 Kč vyplacena na účet téhož dne. Dle této smlouvy měl žalovaný splatit dluh z úvěru v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2 082,27 Kč. Protože žalovaný řádně neplnil podmínky smlouvy a neplatil splátky, právní předchůdce žalobce dne 25.3.2022 v souladu se smlouvou prohlásil úvěr za okamžitě splatný. V rámci prověřování úvěruschopnosti žalovaného vycházel právní předchůdce žalobce z příjmů žalovaného ve výši průměrně 20 000 Kč měsíčně, z toho, že splácí na úvěrech celkem 5 565,83 Kč, je svobodný, bez závazků a žije ve vlastním domě. Z výpisu z účtu žalovaného má soud za prokázáno, že ve třech bezprostředně předcházejících měsících uzavření smlouvy o úvěru, která je předmětem tohoto sporu, měl žalovaný příjmy, a to v srpnu 2019 ve výši 20 762 Kč, výdaje 61 684,68 Kč, v září 2019 měl příjmy 14 026 Kč, výdaje 58 203,33 Kč, v říjnu 2019 měl příjmy 323,74 Kč, výdaje 115 171,44 Kč, v listopadu 2019 do dne 29.11.2019 měl příjmy 33 014 Kč, výdaje 84 354,85 Kč. V období od 1.8.2019 do 29.11.2019 obdržel celkem 3 úvěry, a to v srpnu 100 000 Kč, v říjnu 150 000 Kč a v listopadu 100 000Kč (předmět tohoto sporu). Ke dni 15.11.2022 měl žalovaný na úhradu dluhu z předmětné smlouvy zaplaceno 56 412,74 Kč.12. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce hodnotí takto:13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. (odst. 2).15. Podle § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Vzhledem k tomu, že jde zároveň o úvěr poskytnutý spotřebiteli, bylo nutno zkoumat, zda jsou splněny podmínky platnosti smlouvy ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda věřitel před poskytnutím úvěru splnil svou povinnost ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Soud má za to, že právní předchůdce žalobce svým předsmluvním povinnostem dle zákona o spotřebitelském úvěru nedostál a úvěruschopnost žalovaného dostatečně neprověřil. Předně úvěrující byl i bankou, která vedla účet žalovaného, měl tedy naprostý přehled o příjmech i výdajích žalovaného. Žalovaný ve třech bezprostředně uzavření smlouvy předcházejících měsících neměl ani v jednom případě plusový zůstatek, v srpnu 2019 byl v mínusu do částky 40 922,68 Kč, v září 2019 byl v mínusu do částky 44 177,33 Kč, v říjnu 2019 byl v mínusu do částky 114 847,70 Kč a v měsíci listopadu 2019 do dne poskytnutí předmětného úvěru byl v mínusu do částky 51 340,85 Kč. Za období od 1.8.2019 do 29.11.2019 byl takto žalovaný v mínusu celkem ve výši 251 288,56 Kč. Je nepochopitelné, jak za této situace mohl dospět právní předchůdce žalobce, že bude žalovaný schopen splácet jakékoli splátky. Příjmy soud hodnotí bez přihlédnutí k úvěrům, které žalovaný obdržel, tj. v srpnu 100 000 Kč, v říjnu 150 000 Kč a v listopadu 100 000 Kč. Je zřejmé, že žalovaný byl v dluhové pasti a že úvěry, a tedy ani úvěr, který je předmětem tohoto sporu, v žádném případě nebyl schopen splácet. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 29.11.2019 je tedy neplatným právním jednáním pro nesplnění předsmluvní povinnosti věřitele. Rezignuje-li věřitel na své povinnosti při uzavírání smlouvy, nemůže očekávat soudní ochranu takto tvrzeného a prokazovan