11 C 44/2018-167 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se na žalované domáhal původně zaplacení 37 606 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených splátek z úvěrové smlouvy č. č., hodnota, uzavřené dne 8. 1. 2014 ( nárok č. , hodnota, ) a z úvěrové smlouvy č., hodnota, uzavřené dne 16.2.2013 ( nárok č. , hodnota, ), které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce se společností , právnická osoba, . IČ: , IČO, .Před zahájením jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět do částky 8 248 Kč s příslušenstvím, tedy do nároku číslo , hodnota, a soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil usnesením ze dne 20. 9. 2023, čj. 11 C 44/2018-134.Pohledávka byla na žalobce převedena a ke dni postoupení dne 22. 9. 2016 činila u nároku č. , hodnota, částku 29 358 Kč,- z toho jistina činila 15 989,68 Kč a dlužné poplatky 13 368,32 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 049,56 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 1 974,80 Kč, úroky ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení, úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 989,68 Kč od 23. 9. 2016 do zaplacení. Půjčku ve výši 17 000 Kč poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy a její převzetí potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce v hotovosti ve splátkách po 521 Kč s poslední splátkou 4. 3. 2015. Žalovaná sjednané splátky neplatila řádně a včas. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 22. 9. 2016, předžalobní výzva zůstala bez odezvy2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém namítala, že úroky z prodlení dosáhly enormní výše a činí téměř ¾ částky, kterou by měla zaplatit a takto vysoké úroky jeví známky lichvy.3. V podání doručeném soudu 13.4.2018 vyjádřil žalobce své přesvědčení, že požadovaná výše úroků a nákladů není v rozporu s dobrými mravy.4. Žalovaná ve svém podání doručeném soudu 4. 5. 2018 mimo jiné tvrdila, že si částku ve výši 17 000 Kč půjčila 8. 1. 2014, kdy věřitel využil jejího handicapu, že neumí číst a psát a neinformoval ji, kolik činí poplatky za půjčku. Její zhoršený zdravotní stav jí neumožňuje částku uhradit, neboť je v tíživé finanční a sociální situaci, je proti ní vedena exekuce a jsou jí prováděny srážky z důchodu a zbývající částka jí nestačí ani k pokrytí základních životních potřeb. Žádala o splátky ve výši 300 Kč měsíčně.5. Podáním doručeným soudu 1. 10. 2019 žalovaná vznesla námitku promlčení.6. Podáním doručeným soudu 24. 10. 2019 kromě částečného zpětvzetí žaloby již zmíněném, doplnil žalobce, že žalovaná se zavázala ve smlouvě uhradit zápůjčku v 60. týdenních splátkách po 521 Kč s poslední splátkou 7. 1. 2016. Den poté došlo k zesplatnění celé pohledávky a tento den žalobce označil jako den počátku běhu promlčecí doby podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku. Souhlasila se splátkami, avšak ve výši 1 600 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.7. Žalobce jako účastník řízení trval na zaplacení.8. Žalovaná jako účastnice řízení trvala na tom, že neumí číst psát, nedochodila ani první třídou, je po mozkové mrtvici a dokáže napsat jen své jméno. Tvrdila a přísahala, že si půjčila pouze 8 000 Kč, následně tvrdila, že si půjčila 7 000 Kč. Půjčku řádně splácela a když k ní přestali chodit vybírat peníze, nevěděla, kam je má posílat.9. K výzvě soudu žalobce doplnil v podání doručeném 17.3.2023, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena s žalovanou obchodní zástupkyní právního předchůdce žalobce , jméno FO, , která následně vybírala jednotlivé splátky.10. Podáním doručeným soudu 9. 10. 2023 žalobce doplnil, že obchodní zástupkyně právního předchůdce žalobce žalované „řádně vysvětlila všechna jednotlivá ustanovení smlouvy, včetně smluvních podmínek i ustanovení dalších dokumentů souvisejících se smlouvou, její práva a majetkové sankce. Teprve po odsouhlasení žalovanou, že všem ustanovením v dokumentu rozuměla a s obsahem smlouvy souhlasila i s výší částky, kterou bude platit dohodnutým způsobem, došlo k podpisu smlouvy a předání zápůjčky v hotovosti, což žalovaná potvrdila svým podpisem na smlouvě“.11. Opatrovník žalované, který byl žalované ustanoven soudem dle ů dle § 29, odst. 1.,3, 4 o.s.ř. zpochybňoval částku, která měla být žalované vyplacena, neboť žalovaná je negramotná a stěží si mohla částku přepočítat,- v částkách, které měly být vyplaceny se neorientovala. Opatrovník žalované vznesl při jednání námitku promlčení pro případ, že by soud posoudil věc jako bezdůvodné obohacení, neboť pokud by byly žalované předány peníze 8. 1. 2014, nastala by splatnost 9. 1. 2014 a s ohledem na datum podání žaloby dne 13. 2. 2018 uplynula promlčecí doba.Z důkazů soud zjistil následující skutkový stav:12. Ze Smlouvy o zápůjčce zjistil soud, že byla uzavřena prostřednictvím obchodního zástupce , právnická osoba, . , jméno FO, a v kolonce zákazníka je uvedena jménem a příjmením žalovaná, bytem , adresa, dne 8. 1. 2014. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 17 000 Kč a celá hotovost měla být podle smlouvy žalované předána při uzavřené smlouvy v místě jejího bydliště. Podle smlouvy měla tuto skutečnost žalovaná svým podpisem potvrdit. Smlouva dále vyčísluje poplatek ve výši 14 213 Kč, úrok ve výši 2 171 Kč, režim splátek ve výši 8 811 Kč. Podle smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit celkem 31 214 Kč za podmínek stanovených smlouvou. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy. Zjištěno bylo, že smlouva byla opatřena za zákazníka podpisem, a to tiskacím písmem, a to jednou ve znění „, Anonymizováno, “, poté na stejné listině ve znění „ , Anonymizováno, “ a dále ve znění „ , Anonymizováno, “. Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce nebyly opatřeny žádným podpisem. Ze smlouvy a ani ze Smluvních podmínek nebylo zjištěno, že by se obchodní zástupce právního předchůdce žalobce zabýval gramotností žalované.13. Podle Karty splátek vedené žalobcem zaplatila žalovaná 19. 1. 2014 částku 655 Kč, dne 26. 1. 2014 částku 1 000 Kč, celkem tedy částku 1 655 Kč.14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobce dne 22. 9. 2016 a její přílohy soud zjistil žalobce byla postoupena pohledávka vůči žalované s příslušenstvím.15. Zjištěno bylo, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem právního předchůdce žalobce ze dne 22. 9. 2016.16. Zjištěno bylo z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 14.8.2017, který byl žalované odeslán jako doporučený, že jí byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 51 076,29 Kč do 21.8.2017 vyplývající z nezaplacené pohledávky č. , hodnota, s upozorněním na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.17. Z výslechu svědka , jméno FO, , syna žalované se podává, že žalovaná vyrostla ve Slovenské republice, do školy nechodila, takže neumí číst, psát ani počítat. Jako děti s ní chodily nakupovat, nakupoval s ní i jeho otec a po jeho smrti chodil svědek denně za matkou, teď se o ní stará její bratr. Svědek za svědkyni podepisoval i její důchod a v r. 2018, kdy si musela jezdit pro důchod do , Anonymizováno, , ji naučili psát písmena , Anonymizováno, , zbytek „nedala“. Podává se z jeho výpovědi, že si matka půjčila peníze od Provident v době, kdy bydleli ve , Anonymizováno, na nákup uhlí. Peníze k nim jezdila vybírat starší paní a matce vydával lístečky o tom, že peníze zaplatila. Po nějaké době je navštívili dva muži, z nichž jeden se představil jako ředitel a po matce chtěli, aby jim vydala knížku, ve které bylo zapsáno, že si půjčila 7 000 Kč, matka jim vydala i lístečky. Podává se dále z výpovědi svědka, že později mu ten ředitel volal, aby se dostavil do firmy, která se nacházela vedle hotelu , adresa, vedle městského parku. Zde se ho pouze tázal, zda žena, která tam seděla je ta, která u matky vybírala peníze. Svědek trval na tom, že si jeho matka půjčku ve výši 17 000 Kč nebrala, neboť by o tom musel vědět, podpisy na smlouvě nepoznal, nevěděl, zda patří žalované.18. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, se podává, že u , právnická osoba, pracovala 5 let jako zprostředkovatel, stýkala se s klienty, uzavírala s nimi smlouvy. Pokud by při jednání s žalovanou bylo něco negativního, např. pokud by ji slovně napadla, tak by si na žalovanou vzpomněla. Považovala „za absurdní“, že by za dobu svého působení uzavřela smlouvu s někým kdo je negramotný, domnívala se, že ve státě je téměř každý gramotný. Od svého zaměstnavatele žádné závazné pokyny, jak postupovat v případě negramotného klienta, neměla. Pokud by zjistila, že je klient negramotný, obrátila by se na svého managera o pokyny, konzultovala by to. K podpisům na smlouvě samotné ( za klienta) uvedla, že „měl zákazník zřejmě problém s psaním, asi se neuměl podepsat“ . Podává se z její výpovědi, že u Provident to chodilo tak, že se klientovi peníze hned vyplatili; nepamatovala si, zda měla tehdy peníze s sebou, nevybavila si, zda se klientovi vydalo potvrzení o vyplacení částky. Svědkyně potvrdila, že jezdila pro splátky ke klientům, o splácení se vedly poznámky, evidov