12 C 25/2017-168 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu 21. 3. 2017 se žalobkyně na žalované původně domáhala zaplacení 235 000 Kč s příslušenstvím, představující náhradu škody, kterou jí žalovaná způsobila porušením smlouvy, popřípadě na základě odpovědnosti podle § 1729 odst. 1, 2 občanského zákoníku. Podle žalobkyně začali účastníci spolu jednat 7. 9. 2016 v rámci své podnikatelské činnosti, a to žalobkyně jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel o subdodávce vazníků, vaznic a pažníků pro rekonstrukci zastřešení expedice , právnická osoba, . První kontakt (poptávka) byl žalobkyní učiněn emailem původně na obchodní korporaci , právnická osoba, . která však ve vztahu k poptávce učinila písemnou cenovou nabídku právě žalované datovanou 9. 9. 2016 částkou 341 000 Kč. Žalobkyně na písemnou žádost žalované ze dne 12. 9. 2016 dále již jednala přímo s žalovanou a na základě její cenové nabídky jí zaslala 9. 9. 2016 objednávku číslo , hodnota, (šlo o původní objednávku učiněnou ve vztahu k , právnická osoba, . jen s označením žalované jako zhotovitele) společně s průvodním mailem, ve které žalovanou výslovně upozornila, že termín dodávky je maximálně 4 týdny od objednávky. Na to žalovaná reagovala změnou cenové nabídky a navýšila původní nabídku na 456 570 Kč emailem ze dne 13. 9. 2016. Žalobkyně v odpověď na novou cenovou nabídku zaslala žalované email 13. 9. 2016, ve kterém navrhla kompromisní cenu díla částkou 381 000 Kč. Na to následující den urgovala emailem vyjádření žalované, zda na tento kompromis přistupuje. Žalobkyně a žalovaná pak v emailech ze dne 23. 9. 2016 vzájemně argumentovaly své ceny, kdy žalovaná navýšila ve formě víceprací téměř na dvojnásobek objem řeziva oproti výkazu výměr. Rozpory se podařilo 26. 9. 2016 téměř odstranit vzájemnou emailovou komunikací až na rozdíl 3 m3, žalobkyně požádala žalovanou, aby pro dořešení rozporů kontaktovala projektanta na telefonním čísle, které jí zaslala. To se podařilo a 30. 9. 2016 poslala žalovaná žalobkyni konečnou cenovou nabídku na 450 000 Kč a žalobkyně obratem poslala žalované novou objednávku stále pod číslem objednávky 41 120/16 a současně odeslala žalované i návrh smlouvy o dílo, a to i přesto, že fakticky dle jejího názoru k uzavření smlouvy o dílo došlo už akceptací cenové nabídky žalované objednávkou žalobkyně. Dne 5. 10. 2016 žalobkyně urgovala emailem žalovanou o případné připomínky k návrhu smlouvy o dílo a téhož dne obdržela žalobkyně připomínkovaný návrh smlouvy o dílo od žalované. Téhož dne 5. 10. 2016 odeslala žalobkyně zpět žalované návrh smlouvy o dílo se zapracovanými připomínkami a požádala o vrácení podepsané smlouvy o dílo a zaslání zálohové faktury. Dne 11. 10. 2016 žalobkyně požádala žalovanou o zaslání rozměrů nebo technického listu díla kvůli objednávce požárního nátěru. Rovněž téhož dne žalobkyně reagovala na připomínky žalované ohledně požárního řešení díla, že se dotázala, zda majitel žalované již souhlasí s podpisem smlouvy o dílo za předpokladu, že se nebude otázka požární odolnosti díla mezi účastníky řešit. Dne 12. 10. 2016 sdělila žalovaná, že studuje smlouvu o dílo a od následujícího dne, tedy od 13. 10. 2016 již přestala brát žalovaná telefony a reagovat na zaslané emaily. Dne 18. 10. 2016 žalobkyně zaslala žalované poštou dopis, ve kterém upozornila, že jí hrozí nebezpečí škody v důsledku prodlení s dodáním celého díla, když ke zpoždění dochází v důsledku nedodání vazníků od žalované. Přímo žalovanou upozornila, že pokud jí škoda skutečně vznikne, bude na ní vymáhat. Žalovaná na to reagovala dopisem z 25. 10. 2016, ve kterém odmítla svoji odpovědnost za případnou škodu a uvedla důvody, pro které podle jejího názoru nedošlo k uzavření smlouvy o dílo. Žalobkyně teprve poté musela začít řešit dodávku vazníků od jiného dodavatele, čímž došlo k nesplnění jejího termínu s dokončením díla pro investora, , právnická osoba, . Za toto prodlení byla žalobkyně , právnická osoba, . penalizována smluvní pokutou ve výši 235 000 Kč, kterou žalobkyně zaplatila bezhotovostním převodem 16. 1. 2017. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce bezvýsledně vyzvala žalovanou k zaplacení 235 000 Kč do 28. 2. 2017.2. Proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, ve kterém žalobou tvrzený nárok neuznala ani zčásti s tím, že žalobkyně nemohla důvodně předpokládat, že mezi ní a žalovanou bude uzavřena smlouva o dílo a nemohla ani dojít k naplnění předpokladů uvedených v § 1729 občanského zákoníku. Tvrdila, že předložený písemný návrh smlouvy nekorespondoval s ústně předjednanými podmínkami případného kontraktu, kdy písemný návrh smlouvy překvapivě oproti předcházejícím jednáním změnil parametry potenciálního kontraktu v tom, že navrhovaná smlouva neměla být typově smlouvou o dílo, návrh měl mít akceptovatelné dodací termíny a měl zahrnovat vymíněné odlišné technické parametry dodávky, měl obsahovat vymíněnou absenci penalizace nezaviněně opožděné dodávky, měl obsahovat zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny a úhradě každé částečné faktury po dodání materiálu do sedmi dnů. Přes opakované přísliby žalovaná neobdržela od žalobkyně žádné aktuální obchodní podmínky k akceptaci. Z uvedeného je podle žalovaného zřejmé, že společné jednání účastníků nikdy nedospělo do stadia, kdyby se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné, kdy to byl žalobce, který nepoctivým jednáním připravil písemný návrh smlouvy v rozporu s předjednanými a předpokládanými podmínkami. Podle žalované není daná příčinná souvislost mezi údajně vzniklou škodou a jejím jednáním.3. Podle žalobkyně v podání doručeným soudu 7. 6. 2022 došlo v daném případě k završení kontraktu akceptací objednávky Z „opatrnosti“ tvrdila, že nárok může být posouzen jako nárok z předsmluvní odpovědnosti. Trvala na tom, že škoda byla způsobená zaplacením majetkové sankce za pozdní dodání díla, ať už porušením smlouvy nebo porušením předsmluvní odpovědnosti, které je v příčinné souvislosti s deliktním jednáním žalované.4. Podáním doručeným soudu 17. 10. 2022 doplnila žalovaná, že s žalobkyní začala jednat o dodání vazníků 7. 9. 2016, kdy za ni jednal , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vedle tehdejší jednatelky , jméno FO, jedinou osobou oprávněnou jednat jménem žalované. Jednání mezi stranami probíhaly rovněž telefonicky, kdy , tituly před jménem, , jméno FO, opakovaně žalobkyni upozorňoval, že se žalovaná odmítá zavázat k jednoznačnému termínu dodání vazníků, jakož i jakýmkoliv smluvním pokutám v písemné smlouvě o dílo. Oba účastníci předpokládali, dojde-li k uzavření dohody a realizaci obchodu, že smlouva mezi nimi bude písemná, což je patrné i z toho, že žalobkyně také písemný návrh smlouvy předložila. , tituly před jménem, , jméno FO, a jednatelka opakovaně upozorňovali, že požadovaný termín dodání vazníků nelze garantovat, neboť již v době jednání byl termín obtížně technicky realizovatelný. Žalovaná současně požadovala zálohovou platbu ve výši 50 % z celkové ceny díla a k úhradě každé dílčí vystavené faktury po dodání materiálu do sedmi dnů ode dne jejího vystavení. O těchto podmínkách byla žalobkyně kontinuálně po celou dobu jednání informována. Předložený návrh smlouvy však neobsahoval žádnou z uvedených podmínek, zejména nepřijatelný byl pro žalovanou pevně stanovený dodací termín, jeho zajištění smluvní pokutou (penalizací), neobsahoval zálohovou platbu ani sjednané technické parametry dodávky (požární konstrukce). Žalovaná s ohledem na tuto skutečnost pojala podezření, že žalobkyně se ocitla v časové tísni a shání „narychlo“ dodavatele, slabšího na trhu, kterého „dotlačí“ k přijetí nevýhodných smluvních podmínek a přenese tak na něj rizika a odpovědnost z již rizikově a v rizikovém stadiu se nacházející zakázky. Z uvedeného důvodu jednání o uzavření smlouvy uzavřela a dále v něm nepokračovala. Podle názoru žalované byla oslovena žalobkyní již v termínu, kdy nebylo objektivně možné stihnout dodávku vazníků v termínech, požadovaných žalobkyní a že žalobkyně tuto skutečnost věděla a věděla také, že dojde v důsledku prodlení k penalizaci na její straně ze strany společnosti , právnická osoba, . Podle žalované zůstalo v rovině tvrzení, že byla žalobkyně penalizována pouze v důsledku opožděné dodávky vazníků, neprokázala, zda vyjma dodávky vazníků, dodala investorovi společnosti Lovochemie řádně a včas a zda tudíž smluvní pokuta nevznikla též v důsledku dalších skutečností.5. Jako účastník řízení žalobkyně tvrdila, že je u ní obvyklé, že tam, kde sama má uzavřenou smlouvu o dílo, tak obdobnou přenáší na své subdodavatele včetně smluvního režimu. Proto, pokud se hovořilo o tom, že dojde k zaslání smlouvy, bylo to proto, že i sama žalobkyně měla s , právnická osoba, písemnou smlouvu. Žalobkyně nejdříve poptala společnost , právnická osoba, na dodávku vazníků, a tato společnosti jim odpověděla cenovou nabídkou, vypracovanou žalovanou. Podle žalobkyně k dovršení kontraktačního režimu došlo 30. 9. 2016 tím, že žalobkyně na závaznou cenovou nabídku žalované zaslala objednávku, která již nebyla rozpo