21 C 219/2024-42 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.7.2024, doplněnou podáním ze dne 22.10.2024, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 12 500 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , RČ, uzavřené dne 5.9.2023 mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Žalovaný se zavázal zapůjčené peněžní prostředky vrátit do 8.11.2023, což však i přes výzvy neučinil. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni z předchůdkyně žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023. I přes výzvu žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil.2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 15.10.2024). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Soud učinil tato skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o úvěru č. , RČ, ze dne 5.9.2023 soud zjistil, že listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč a žalovaný se měl zavázat tuto částku vrátit. Zápůjční pevná úroková sazba činila 0 % ročně.6. Z Dodatku č. , hodnota, až 5 k úvěrové smlouvě č. , RČ, plynem, že tyto Dodatky nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Zápůjční úroková sazba měla činit 0 % ročně.7. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne úprava podmínek pro poskytování úvěrů splatných jednorázově.8. Z Výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . za období 1,9,2023-30.9.2023 plyne, že počáteční zůstatek na účtu č. , č. účtu, činil zápornou hodnotu -4 520,90 Kč. Majitelem účtu a jediným disponentem v době rozhodné byl žalovaný. Dne 5.9.2023 byla na účet připsaná od předchůdkyně žalobkyně částka 1 000 Kč, dne 7.9.2023 pak částka 1 000 Kč, dne 8.9.2023 částka 1 000 Kč, dne 10.9.2023 částka 500 Kč, dne 24.9.2023 částka 1 000 Kč + 8 000 Kč.9. Z Výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně vedeného u , právnická osoba, . plyne, že dne 5.9.2023 žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně 1 Kč.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 14.3.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy.11. Z výzvy ze dne 14.3.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.12. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel dne v září 2023 od předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, , jehož byl majitelem a disponentem, peněžní prostředky v celkové výši 12 500 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni celkem 1 Kč (verifikační platba). Smlouvou ze dne 6.12.2023 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Výzvou ze dne 14.3.2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.13. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.14. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.15. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.16. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.17. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 2390 ObčZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.19. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.20. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. , adresa, elektronický podpis je zbytkovou kategorií.21. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalovanému peněžité prostředky ve výši 12 500 Kč a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Předložená smlouva č. , RČ, včetně Dodatků není opatřena vlastnoručním ani jiným podpisem žalovaného. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Obchodní podmínky). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.22. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.23. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky,…) tak nelze považovat za důvodné.24. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy p