23 C 133/2024-61 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 30.6.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 244 139,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně , Anonymizováno, , a.s., IČO: , IČO, , ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), se žalovaným uzavřela dne 16.10.2019 smlouvu o půjčce, (dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně splácet v 96 měsíčních splátkách po 4 860 Kč počínaje dnem 16.11.2019. Před poskytnutím úvěru předchůdkyně žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splatit na základě informací získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný zaplatil 140 096,97 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 12. 5. 2023 k zesplatnění celé zápůjčky. Předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni. Žalovaný přes výzvu žalobkyně dluh nezaplatil.2. Podáním ze dne 3.10.2024 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do zaplacení částky ve výši 6 000 Kč, proto soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil v souladu s § 96 odst.2 o.s.ř.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil.4. Žalobkyně u jednání dne 15.10.2024 navrhla, aby soud o žalobě rozhodl rozsudkem pro zmeškání. Ač byly u jednání dne 15.10.2024 splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání dle § 153b odst. 1,3 o.s.ř., soud rozsudek pro zmeškání nevydal, neboť dospěl k závěru, že vydání rozsudku pro zmeškání brání nikoliv řádné splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru, která způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.5. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Z Protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 40 000 Kč, výdajů ve výši 19 541 Kč, a to splátek úvěru ve výši 4 761 Kč, výdajů na bydlení ve výši 7 360 Kč, výdajů na živobytí ve výši 7 420 Kč.Z Návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce a Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 16.10.2019 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dne 16.10.2019 uzavřela smlouvu o zápůjčce ve výši 300 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 11,90% ročně a žalovaný se zavázal k její úhradě v 96 splátkách po 4 860 Kč měsíčně počínaje dnem 16.11.2019.Z prohlášení o okamžité splatnosti závazku ze dne 12.5.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 263 798,13 Kč.Z oznámení ze dne 12.7.2023 soud zjistil, že právní nástupce předchůdkyně žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni.Z předžalobní výzvy a podacího lístku České pošty, s.p. ze dne 27. 9. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 288 950,17 Kč..6. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16.10.2019 smlouvu o půjčce, na jejímž základě mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč, a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně splácet v 96 měsíčních splátkách po 4 860 Kč počínaje dnem 16.11.2019. Pokud jde o ověření úvěruschopnosti žalovaného, předchůdkyně žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 40 000 Kč, výdajů ve výši 19 541 Kč, a to splátek úvěru ve výši 4 761 Kč, výdajů na bydlení ve výši 7 360 Kč, výdajů na živobytí ve výši 7 420 Kč, k deklarovaným skutečnostem však nepředložila žádný důkaz. Žalovaný zaplatil 140 096,97 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto došlo k datu 12. 5. 2023 k zesplatnění celé zápůjčky. Předchůdkyně žalobkyně zanikla fúzí sloučením s nástupnickou společností , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 12.7.2023. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 27.9.2023 dluh nezaplatil.7. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná , Anonymizováno, .8. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 87 odst. 1,2, ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z příjmu deklarovaného žalovaným, tvrzené měsíční příjmy a výdaje žalovaného však neprokázala žádným důkazem, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o zápůjčce dle § 2390 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.13. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 300 000 Kč a žalovaný uhradil 146 096,97 Kč ( včetně úhrady ve výši 6 000 Kč po podání žaloby ). Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši poskytnuté a nesplacené jistiny 153 903,03 Kč , které je povinen podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 153 903,03 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána fúzí sloučením předchůdkyně žalobkyně s nástupnickou společností , právnická osoba, ., která pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.6.2023 s účinností ke dni 30.6.2023 postoupila na žalobkyni.15. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. S ohledem na převažující úspěch žalovaného ( úspěch žalobkyně 159 903,03 Kč , ús