CS · EN DE FR brzy

23 C 148/2024-26 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2024:23.C.148.2024.26
Datum: 2024-10-10
Předmět: zaplacení 34 844 Kč s příslušenstvím (úvěr)
Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§
["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 34 844 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 86 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/)
1. Žalobkyně se žalobou doplněnou podáním ze dne 5.8.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 34 844 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 29.11.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ( dále jen ,, Smlouva“), na jejímž základě byla žalovanému na účet vyplacena dne 29.11.2023 částka ve výši 27 500 Kč a částka 2 500 Kč byla vyplacena v souladu se Smlouvou čl. II.písm.b) na účet zprostředkovatele jako jeho provize . Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného výplatními páskami zaměstnavatele za měsíce 9-10/2023 a lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí katastru nemovitostí, kdy bylo zjištěno, že bydlí v bytě v osobním vlastnictví, a vycházela z průměrného měsíčního čistého příjmu žalovaného ve výši 35 513 Kč a výdajů ve výši 8 932 na bydlení a životního minima ve výši 4 860 Kč a dospěla k názoru, že schopnost žalovaného úvěr splácet splátkami ve výši 1 234 Kč měsíčně je dostatečná. Žalovaný se zavázal, že vrátí nejenom poskytnuté peněžní prostředky, ale zaplatí i úrok z úvěru ve výši 27,57 % ročně, tj celkem částku ve výši 44 424 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje dnem 20.12.2023. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 1 237 Kč. Na základě opakovaného porušování povinností žalovaného splácet řádně a včas stanovené splátky byl úvěr zesplatněn ke dni 24.3.2024. Žalovanému byly zaslány 3 upomínky ze dne 26.1.2024, 26.2.2024 a zesplatnění ze dne 24.3.2024, tudíž žalobkyni vznikly náklady za upomínání ve výši 300 Kč ( 3x100 Kč) dle čl. IV.bod 4. písm.b) Smlouvy. Ke dni zesplatnění , tj. ke dni 24.3.2024, činil dluh žalovaného na jistině ve výši 27 745 Kč a splátkách 3 699 Kč, ke dni podání žaloby činil dluh na jistině 29 455 Kč a úrocích 1 989 Kč. Žalobkyně dále požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč dle čl. IV.bod 2 c) Smlouvy za prodlení s úhradou splátek a smluvní pokuty ve výši 1 603 Kč dle čl. IV bod 2. písm.b) Smlouvy ( 0,1% denně z částky 31 444 Kč od 25.3.2024 do 14.5.2024). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou zaslanou dne 24.3.2024, ale bezúspěšně.2. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Na základě předložených důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy provize zprostředkovateli činila 2 500 Kč, s úrokem ve výši 27,57 % ročně se splácením v 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíčních splátek.Z Posouzení úvěruschopnosti zákazníka ze dne 28.11.2023 soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši 35 513 Kč, náklady na bydlení ve vlastním ve výši 8 900 Kč, 3 vyživovací povinnosti.Z výplatních pásek žalovaného za 9-10/2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 42 823 Kč.Z výpisu z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný nebyl veden jako dlužník.Z informativního výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalovaný byl ke dni 29.11.2023 vlastníkem bytu v Jirkově.Z potvrzení , Anonymizováno, a.s. soud zjistil, že dne 29.11 2023 žalovaný ze svého účtu zaplatil 1 Kč a dne 29.11.2023 žalobkyně na účet žalovaného vyplatila 27 500 Kč.Dle výpisu žalobkyně žalovaný uhradil 1 237 Kč.Z upomínek ze dne 26.1.2024 a ze dne 26.2.2024 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dluhu.Z Zesplatnění a předžalobní upomínky ze dne 24.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 31 444 Kč.5. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěný následující skutkový stav: Dne 29. 11. 2023 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč a částku 2 500 Kč vyplatit na účet zprostředkovatele jako jeho provize .Před uzavřením Smlouvy žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného výplatními páskami zaměstnavatele za měsíce 9-10/2023, dle nichž průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného činil 42 823 Kč a lustrací žalovaného v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a katastru nemovitostí z něhož zjistil, že žalovaný byl ke dni 29.11.2023 vlastníkem bytu v Jirkově. Žalovaný se zavázal úvěr s úrokem ve výši 27,57 % ročně se splácet v 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru a smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíčních splátek. Žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 1 237 Kč. Na základě opakovaného porušování povinností žalovaného splácet řádně a včas stanovené splátky byl úvěr zesplatněn ke dni 24.3.2024. Žalovanému byly zaslány 3 upomínky ze dne 26.1.2024, 26.2.2024 a zesplatnění ze dne 24.3.2024, tudíž žalobkyni vznikly náklady za upomínání ve výši 300 Kč ( 3x100 Kč) dle čl. IV.bod 4. písm.b) Smlouvy.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, ( dále jen ,, ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle § 87 odst. 1 ZSU pPoskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 87 odst.2 ZSU je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k žalobkyni vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit ohledně jeho měsíčních výdajů ( např. složenky SIPO, výpisy z účtu), dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z. je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU.11. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU/2763/2018-24 a nález FA/SR/SU/779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpo
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.