ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2024:23.C.217.2024.1 Datum: 2024-12-05 Předmět: zaplacení 31 650 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 87 z. č. 262/2006 Sb.", "§ 2 ["prodlení věřitele""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 31 650 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/19)
1. Žalobkyně se žalobou, včetně jejího doplnění ze dne 17.9.2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 31 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne 24.4.2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , ( dále jen ,,Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované kontokorent navýšený z částky 10 000 Kč na částku 30 000 Kč na bankovní účet sjednaný ve Smlouvě . Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, kdy dle historie běžného účtu u žalobkyně příjem žalované činil 42 500 Kč a výdaje žalované činily 22 750 Kč ( náklady na bydlení ve výši 13 704 Kč, náklady na splátky ve výši 5 111 Kč, ostatní náklady ve výši 3 935 Kč). Další informace od žalované ověřila z , právnická osoba, .. a , Anonymizováno, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 21,9 % ročně splácet formou měsíčních splátek, které však řádně nehradila, a překročila úvěrový limit, proto žalobkyně prohlásila veškeré závazky žalované související s poskytnutým úvěrem za splatné dopisem odeslaným doporučenou poštou. . Žalobkyně požaduje poplatky ve výši 1 650 Kč, a to za výzvy k úhradě dluhu částku 1 500 Kč (3 výzvy ze dne 18.12.2023, 8.1.2024, 8.2.2024 po 500 Kč) a poplatek za výzvu-dodržení podmínek kontokorentu ze dne 11.4.2024 ve výši 150 Kč. Přes výzvu zástupce žalobkyně žalovaná dluh nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:Ze Smlouvy včetně jejího dodatku ze dne 27.4.2023 soud zjistil, že se žalobkyně se zavázala poskytnou žalované neúčelový revolvingový úvěr do celkové výše úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč na její bankovní účet s tím, že úvěr bude úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr v celkové částce 31 660,75 Kč splácet formou měsíčních splátek. Ve Smlouvě byl sjednán poplatek ve výši 300/500 Kč za upomínku, výzvu ke splnění smluvních podmínek ve výši 150 Kč.Před uzavřením Smlouvy žalovaná v Žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že je zaměstnána s měsíčním čistým výdělkem ve výši 17 500 Kč, ostatní měsíční příjmy činí 25 000 Kč a její pravidelné měsíční výdaje činí 22 750,20 Kč.Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že k 28.4.2024 žalovaná vyčerpala jistinu ve výši 30 000 Kč.Výzvou ze dne 8.2.2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky ve výši 3 178,81 Kč.Z Výzvy žalobkyně ze dne 14.3.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána ke splnění podmínek kontokorentu.Výzvami 1.,2. byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhuZ Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 1.5.2024 soud zjistil, že žalobkyně vzhledem k prodlení žalované se splácením úvěru celý dluh ve výši 34 951,25 Kč zesplatnila ke dni 29.4.2024Výzvami 1.,2. byla žalovaná vyzývána k úhradě dluhu v důsledku prodlení se splácením úvěru..Z předžalobní výzvy k plnění zástupce žalobkyně ze dne 1.7.2024 podané na poště dne 1.7.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 36 420,39 Kč s příslušenstvím..5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“ ), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.11. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nedoložila žádným relevantním důkazem, jakým způsobem prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, dospěl soud k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení plnění podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 odst.1 ZSU, a to ve výši poskytnuté jistiny ve výši 30 000 Kč.14. Pokud jde o zákonný úrok z prodlení, žaloba byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.15. Soud tak žalobě vyhověl co do zaplacení částky ve výši 30 000 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu s ohledem na neunesení břemene důkazního žalobkyní ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 654,84 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 72 % a úspěchu žalované v rozsahu 28 %, kdy žalobkyně byla úspěšná co do částky 30 000 Kč, žalovaná co do částky 11 414,90 Kč (včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) . Tyto náklady řízení v celkové výši 3 761 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 583 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 44% z částky 3 761 Kč pak činí 1 654,84 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit zástupci žalobkyně.