ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2024:24.C.367.2023.1 Datum: 2024-09-23 Předmět: zaplacení 132 332,08 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1958 z. č. 89/2012 Sb."] ["insolvence""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru""doménové jméno""elektronický podpis"]
O co šlo: zaplacení 132 332,08 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1958 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 9. 10. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 29. 3. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , RČ, , na základě které žalované poskytla postupně převodem na účet částku celkem 136 700 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 27,88 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 2,76 % čerpané částky splatných ke každému 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Žalovaná takto zaplatila jen 50 058 Kč a jelikož se dostala do prodlení, prohlásila žalobkyně celý zůstatek úvěru splatným ke dni 10. 7. 2023. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 129 932,08 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Z listiny nazvané , Anonymizováno, , Anonymizováno, – revolvingový úvěr č. , RČ, soud zjistil, že tato je datována 29. 3. 2021, přičemž místo podpisu žalované je zde číselný kód. Listina obsahuje údaje o žalované, a to o jejím bydlišti, rodném číslu a číslu občanského průkazu. Žalobkyně se zde zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr až do výše limitu 55 000 Kč, a to oproti povinnosti žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 27,88 % ročně, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,76 % ze sjednaného úvěrového rámce, tj. 1 518 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání. Na listině je uvedeno, že úvěr je bez pojištění, proto také soud z přiložené informace o pojištění žádná skutková zjištění nečinil. Z přiložených úvěrových podmínek soud zjistil, že mimo jiné zakotvují oprávnění žalobkyně v případě, že se klient dostane do prodlení se splácením dvou a více splátek, případně do prodlení delšího tří měsíců.4. Z listiny nazvané opis výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně eviduje vyplacení částky 55 000 Kč žalované. Jedná se však jen o interní evidenci žalobkyně.5. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelkou a disponentkou účtu č. , č. účtu, byla žalovaná, přičemž v období od 30. 3. 2021 do 14. 11. 2022 na tento účet od žalobkyně obdržela celkem 136 700 Kč.6. Z listiny nazvané výpis čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalobkyně od žalované eviduje úhrady v celkové výši 50 058 Kč.7. Z listiny nazvané potvrzení o provedení ověření bonity klienta soud zjistil, že žalobkyně potvrzuje, že ověřila bonitu žalované. Na základě jakých skutečností k tomuto závěru dospěla se však z této listiny nepodává.8. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že se zde žalobkyně zabývá obecným výkladem své metodiky s odkazem na rozhodnutí krajských soudů, soudů Litevské republiky a Švédského království a jednoho rozsudku Nejvyššího soudu České republiky v trestní věci. Jakým způsobem měla v tomto konkrétním případě posoudit úvěruschopnost žalované se však z této listiny nepodává.9. Z úvěrové zprávy nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že k blíže nespecifikovanému dni tento registr u žalované evidoval jeden existující nesplátkový úvěr, jeden ukončený a dále tři ukončené splátkové a jednu ukončenou kreditní kartu. Jednu aktivní žádost o splátkový úvěr, dvě odmítnuté a dvě odvolané a celkem šest odmítnutých žádostí o nesplátkové úvěry.10. Z dopisu ze dne 10. 7. 2023 soud zjistil, že jím žalobkyně oznamovala žalované, že jelikož se dostala do prodlení se splácením, vyzývá ji ke splacení celého úvěru ve výši 148 154,58 Kč. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán dne 11. 7. 2023.11. Z dopisu ze dne 27. 7. 2023 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalovanou vyzývá k úhradě 150 004,92 Kč s tím, že pokud tak do 3. 8. 2023 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se podává, že tento dopis byl žalované odeslán 28. 7. 2023.12. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, tedy jménem, bydlištěm, rodným číslem a číslem jejího účtu a v období od 30. 3. 2021 do 14. 11. 2022 na tento účet vyplatila celkem 136 700 Kč a naopak od žalované eviduje úhrady v celkové výši 50 058 Kč.13. Ohledně tvrzeného uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (prostřednictvím internetu) pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla své břemeno důkazní [§ 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř.], aniž o této skutečnosti mohla být řádně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., neboť se z nařízeného jednání omluvila. Žalobkyně se omezila na předložení smlouvy o flexibilní půjčce a obchodních podmínek, avšak ani jedna z uvedených listin neobsahuje vlastnoruční či zaručený elektronický podpis a není tudíž zřejmé, zda osoba, se kterou žalobkyně komunikovala, je právě žalovaná v této věci, tím méně pak, jaký by měl být obsah takového jednání. K tomu je třeba poznamenat, že podle předložené listiny měl být úvěrový limit 55 000 Kč, avšak žalobkyně žalované poskytovala jiné objemy finančních prostředků. V žalobě dokonce tvrdila, že jistina činí 129 932,08 Kč.14. I pokud by v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovanou (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).15. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně žalobkyně a potvrzením jakýmsi PIN kódem. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, měl být úvěr již zesplatněn a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení žalované jako spotřebitelky nezpůsobí. V dané věci by naopak nedostatek písemné formy (a jeho soudní aprobace) svědčil ve prospěch věřitele, který by tak měl možnost (bez ohledu na to, zda se tak skutečně děje či nikoliv) obsah smlouvy (zejména ujednání o smluvních pokutách a dalších sankcích) kdykoli v neprospěch spotřebitele měnit, neboť pokud smlouva není v listinné podobě (resp. zachycena na trvalém nosiči dat), nelze již s odstupem času zjistit, zda smlouva (resp. obchodní podmínky) předložená soudu odpovídá té, která byla vystavena na internetových stránkách žalobkyně ke dni jejího tvrzeného uzavření.16. S přihlédnut