24 C 425/2023-96 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 16. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované zaplatit jí celkem 35 478 Kč spolu úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení a dále spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedla, že se žalovanou dne 30. 6. 2023 uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že 27 500 Kč bylo převedeno na účet žalované a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele, přičemž žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 28,17 % ročně, a to ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, prohlásila žalobkyně ke dni 24. 9. 2023 celý zůstatek úvěru splatným. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč, dlužného úroku ve výši 2 047 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč (3 * 100 Kč), dluhu na smluvní pokutě za opožděné splátky ve výši 1 497 Kč (3 * 499 Kč) a dluhu na smluvní pokutě ve výši 1 634 Kč (0,1 % denně z částky 32 047 Kč od 25. 9. 2023 do 14. 11. 2023).2. Podáním došlým soudu dne 5. 4. 2024 žalobkyně žalobu ohledně požadovaného úroku z částky 30 000 Kč co do jeho výše 13,17 % ročně od 25. 12. 2023 do zaplacení omezila a soud proto usnesením ze dne 8. 4. 2024, č.j. , spisová značka, , řízení v této části zastavil.3. Žalovaná se k věci nevyjádřila.4. Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že tato je datována dnem 30. 6. 2023 a obsahuje ujednání o tom, že žalobkyně poskytne žalované bez určení účelu peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že 27 500 Kč převede na zde uvedený účet a 2 500 Kč na účet zprostředkovatele a žalovaná naproti tomu tyto peněžní prostředky vrátí a zaplatí úrok ve výši 28,17 % ročně ve 25 měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci počínaje červencem 2023. Tato listina (ani její elektronická verze) však neobsahuje zaručený či jiný elektronický podpis žalované a je zde pouze poznámka, že měla být podepsána uhrazením částky 1 Kč. Listina pak obsahuje dva záznamy o vložení dokumentu do systému s tím, že měl být do systému žalobkyně vložen 30. 6. 2023 a podepsán dne 3. 7. 2023. Kým měl být podepsán zde však uvedeno není a dokument obsahuje pouze neznámý elektronický podpis , jméno FO, . Pro níže vyložený právní názor soud z této listiny již žádná další skutková zjištění nečinil, stejně jako z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (včetně záznamů o vložení dokumentu), úvěrových podmínek (včetně záznamů o vložení dokumentu) a splátkového kalendáře.5. Z nedatovaného e-mailu bez uvedení adresáta soud zjistil, že k podpisu smlouvy je nutno kliknout na vložený odkaz a pro vyplacení peněžních prostředků je nutno zaslat na zde uvedený účet 1 Kč.6. Z listiny nazvané potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 4. 7. 2023 bylo z účtu žalobkyně poukázáno 27 500 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Z další listiny nazvané potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 4. 7. 2023 bylo z účtu žalobkyně poukázáno 2 500 Kč na účet č. , č. účtu, .8. Z další listiny nazvané potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že dne 3. 7. 2023 byla na účet žalobkyně připsána částka 1 Kč z účtu č. , č. účtu, s názvem , Jméno žalované, .9. Z listiny nazvané bonita smlouvy soud zjistil, že žalobkyně eviduje od žalované úhrad ve výši 1 Kč.10. Z výpisu ze seznamu České národní banky soud zjistil, že žalobkyně má od 18. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení, vázaných spotřebitelských úvěrů a spotřebitelských úvěrů na bydlení.11. Ze scanu občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o občanský průkaz žalované s platností do 27. 8. 2023.12. Z listiny nazvané posouzení úvěruschopnosti zákazníka soud zjistil, že zde kdosi ve , adresa, dne 3. 7. 2023 vyplnil údaje o žalované, a to o jejích příjmech (26 256 Kč, nebo 25 708 Kč), výdajích na bydlení (9 500 Kč, nebo 4 860 Kč), výdajích na úvěry (8 847 Kč) a počtu obyvatel v obci , adresa, s tím, že vše je OK. Ze scanu obrazovky soud zjistil, že na nějaký účet vedený u , Anonymizováno, bylo dne 14. 3. 2023 připsáno 27 353 Kč a naopak odepsáno 9 500 Kč. Z předložené výplatní pásky za březen 2023 soud zjistil, že žalovaná měla čistý příjem 26 037 Kč a z výplatní pásky za duben 2023 pak, že žalovaná měla čistý příjem 25 379 Kč. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že žalovaná zde 19. 6. 2023 vedena nebyla a z lustrace v insolvenčním rejstříku pak, že zde žalovaná dne 3. 7. 2023 rovněž vedena nebyla. Z čestných prohlášení (závazky spotřebitele a výdaje spotřebitele) včetně záznamů o vložení dokumentů do systému soud žádná skutková zjištění nečinil, neboť opět neobsahují žádný podpis a není zřejmé, kdo je vyplňoval či vkládal do systému. Žalobkyně dále předložila statistiku rodinných účtů za rok 2016, výdaje na konečnou spotřebu domácností za roky 2016 až 2022, výše normativních nákladů na bydlení od 1. 1. 2023 a životní a existenční minimum za rok 2023, které obsahují statistická data z vybraných segmentů.13. Z dopisu ze dne 24. 7. 2023 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovanou o dlužnou splátku a náklady na upomínání.14. Z dopisu ze dne 24. 8. 2023 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovanou o dlužnou splátku a náklady na upomínání.15. Z dopisu ze dne 24. 9. 2023 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně žalované oznamoval, že jelikož se dostala do prodlení, stal se celý dluh z poskytnutého úvěru splatným uplynutím poskytnuté třicetidenní lhůty a pokud jej do deseti dnů od odeslání neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího lístku se podává, že žalované byl tento dopis odeslán dne 24. 9. 2023.16. Z čestných prohlášení, seznamů odeslaných dávek a seznamu odeslaných upomínek soud zjistil, že pan , jméno FO, prohlásil, že dne 24. 7. 2023 a dne 24. 8. 2022 prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . zaslal dlužníkům upomínky.17. Po provedeném dokazování tak mohl soud pouze uzavřít, že žalobkyně disponuje osobními údaji žalované, tedy zejména jménem a rodným číslem. K samotnému uzavření smlouvy (resp. právnímu jednání) prostřednictvím prostředků komunikace na dálku je nutno uvést, že z předložených listin je do určité míry pravděpodobné, že žalobkyně jednala se žalovanou (zejména z předloženého scanu občanského průkazu), avšak nebylo to v řízení postaveno najisto. Zejména pak nebylo prokázáno, co mělo být obsahem takového jednání (k tomu viz níže). Dále pak bylo zjištěno, že žalobkyně dne 4. 7. 2023 poukázala na účet č. , č. účtu, částku 27 500 Kč a téhož dne na účet č. , č. účtu, částku 2 500 Kč.18. I pokud by v řízení bylo postaveno najisto, že žalobkyně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku skutečně jednala se žalovanou (což prokázáno nebylo), bylo by nutno na projednávaný případ aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).19. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku registrací na internetové doméně žalobkyně. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecný