30 C 301/2019-133 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 11.9.2019 žalobu na vrácení daru pro nevděk, kterou podávala proti , jméno FO, (dále jen právní předchůdce žalované) s odůvodněním, že mu dne 1.6.2015 darovala polovinu nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, , neboť s ním žila v dlouhodobém partnerském vztahu, ale po darování a společném soužití v domě se k ní právní předchůdce žalované choval špatně. Zakazoval ji užívat záchod a koupelnu ve společném domě, musela se odstěhovat do patra, týral ji psychicky i fyzicky až do dne 5.9.2019, kdy využila prostředků na ochranu proti domácímu násilí a dosáhla vykázání , jméno FO, ze společného obydlí Policií ČR. Následně proti , jméno FO, Policie ČR zahájila úkony trestního řízení a obvinila ho ze zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle ust. § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku.2. Právní předchůdce žalované, který byl původně žalován, k věci uvedl, že nárok žalobkyně na vrácení daru neuznává a nesouhlasil s ním. Rozhodně popřel, že by měl žalobkyni psychicky týrat či se ve vztahu k žalobkyni dopustit zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Popřel i skutečnost, že by měl žalobkyni bránit v užívání toalety a koupelny v jejich domě. V domě byla a je toaleta i koupelna volně zpřístupněna, jak pro žalovaného, tak i pro žalobkyni. S žalovanou se počátkem září 2019 rozešel, a to z toho důvodu, že měl pocit, že jej žalobkyně pouze využívá na práci na předmětném domě, když žalovaný na domě tvrdě pracoval, neboť jej bylo třeba rekonstruovat, aby byl obyvatelný a současně chodil do zaměstnání. Žalobkyně do zaměstnání nechodila. Veškeré účty a náklady na chod domu hradil právní předchůdce žalované, když pro žalobkyni hradil náklady na její telefon a stejně tak hradil náklady na výlety či společné dovolené. K rozchodu mezi nimi došlo především ohledně neshod s dětmi žalobkyně, která je na úkor právního předchůdce žalované a jeho vlastních dětí zvýhodňovala, a přestože žalovaný dům zveleboval, snažila se žalobkyně, aby měla z domu prospěch jen ona a její děti. Právní předchůdce žalované považoval žalobu za účelovou a stejně tak i trestní oznámení, na jehož základě bylo zahájeno trestní stíhání, když žalobkyně ve snaze získat celý dům do svého vlastnictví postavila všechny skutečnosti pouze na své výpovědi.3. Žalovaný obdržel žalobu dne 7.3.2020 a následně dne 30.3.2020 převedl polovinu shora uvedených nemovitostí darovací smlouvou na svoji dceru , jméno FO, - nyní žalovanou. Žalobkyně z tohoto důvodu byla nucena změnit žalobu a navrhnout vstup , Jméno žalované, do řízení, protože došlo k tzv. singulární sukcesi. , Jméno žalované, se stala účastnicí na straně žalované na základě rozhodnutí soudu usnesením ze dne 8.12.2022, č.j. 30 C 301/2019-81, které nabylo právní moci dne 4.1.2023. Žalovaná k věci nic neuvedla, nepodala ve věci vyjádření a v řízení byla zastoupena svým právním předchůdcem jako obecným zmocněncem.4. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z vyjádření obecného zmocněnce na straně žalované, z důkazů listinných a výpověďmi svědků, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a právní předchůdce žalované žili ve vztahu jako druh a družka.5. Z kupní smlouvy uzavřené dne 13. 8. 2012 soud zjistil, že žalobkyně koupila předmětné nemovitosti v kat. území , adresa, , obec , adresa, , tehdy zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Chomutov.6. Z darovací smlouvy uzavřené dne 1.6.2015 soud zjistil, že ideální polovinu těchto nemovitostí převedla na právního předchůdce žalované bezúplatně, tj. darem a právní předchůdce žalované tento dar přijal.7. Z vyjádření obecného zmocněnce žalované soud zjistil, že měl tento s žalobkyní ústní dohodu o tom, že on bude dům opravovat a žalobkyně se bude starat o domácnost a bude hospodařit. On svou část dohody podle svého vyjádření plnil, ale žalobkyně ne.8. Z usnesení o zahájení trestního stíhání vedeného pod č.j. , Anonymizováno, ze dne 6. 9. 2019 soud zjistil, že obecný zmocněnec žalované byl obviněn ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že od přesně nezjištěného dne v roce 2014 do svého zadržení, tedy do dne 5. 9. 2019 v , adresa, měl psychicky a fyzicky týrat žalobkyni, což spočívalo zejména v tom, že jí měl opakovaně napadat údery pěstí a kopy nohou do celého těla, tahat za vlasy a nejméně v jednom či dvou případech ji měl zmlátit páskem, opatřeným kovovou sponou, přičemž po útocích ji měl zanechat doma, bez pomoci či omluvy a dále v jednom případě jí poté, co jí fyzicky napadl údery pěstí donutil, aby si klekla na kolena a odprosila ho, kdy toto jeho jednání mohlo trvat do přesně nezjištěné doby roku 2017, kdy jí přestal napadat fyzicky a pokračoval v psychickém napadání, spočívajícím v neustálých nadávkách a ponižování a toto vyvrcholilo tím, že jí chtěl vystěhovat do prvního patra domu, který je bez sociálního zařízení, což ona prvotně nechtěla, ale následně se tam, ze strachu před obviněným přestěhovala, avšak ten jí zakázal používat sociální zařízení v přízemí domu, což ona, ze strachu v době jeho přítomnosti v domě respektovala a byla nucena vykonávat potřebu do kbelíku, a to až do dne 5. 9. 2019, kdy byl obecný zmocněnec žalované zadržen.9. Z protokolu o výslechu žalobkyně na policii dne 6. 9. 2019, kdy byla vyslýchána jako svědek, ve věci vedené pod č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že uvedla mimo jiné, kdy byla prvně právním předchůdcem žalované fyzicky napadena, a že se to mělo stát během krátké doby po nastěhování do , adresa, . Důvodem bylo, že , jméno FO, vyčítala, že se stýká s , jméno FO, . Popsala, že , jméno FO, na ni nejprve ječel, že je to jeho věc, že se bude stýkat, s kým chce a následně na to ji chytil možná za vlasy, možná za oblečení v oblasti krku a začal ji mlátit jednou rukou do obličeje. Jednou rukou ji držel a druhou ji mlátil. Byla jako opařená a vůbec si nepamatovala, jak dlouho mohl útok trvat. Po tomto útoku šla brečet na postel, neboť byla opravdu v šoku, protože to nečekala a nikdy nezažila. V době, kdy o tomto útoku vypovídala si již nepamatovala, co přesně bylo následkem tohoto bytí, zda to byly modřiny, monokly, nebo zda jí bolela brada. Většina napadání byla zpočátku kvůli , jméno FO, , protože žalobkyně vycházela z toho, že se k ní , jméno FO, vrátil, a tudíž by měli být spolu a ne aby udržoval nějaký bývalý vztah. Obecný zmocněnec žalované , jméno FO, k tomu uvedl, že žalobkyně byla žárlivá a hamižná.10. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019 sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že žalobkyně žádala po soudu, aby vydal předběžné opatření, kterým by bylo , jméno FO, zakázáno setkávat se s navrhovatelkou, vstupovat do bezprostředního okolí na vzdálenost 100 m od obydlí na adrese , adresa, a navrhovatelky a zdržovat se tam a sledovat a obtěžovat navrhovatelku jakýmkoliv způsobem. Okresní soud usnesením ze dne 12. 9. 2019, č. j. 50 Nc 2712/2019-24 takové předběžné opatření , jméno FO, uložil, když nabylo právní moci dne 28. 9. 2019. Své odůvodnění uvedeného rozhodnutí opřel o úřední záznam o podání vysvětlení ze dne 4.9.2019 a obsah protokolu o výslechu svědka sepsaný s žalobkyní dne 6.9.2019. , jméno FO, se proti předběžnému opatření neodvolal.11. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019, sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že žalobkyně násilí páchané na ní právním předchůdcem žalované popisovala jako řvaní, sprosté nadávky, ale i fyzické útoky, kdy ji měl právní předchůdce žalované chytat za triko, pod krkem nebo za vlasy, tlouci ji pěstmi do obličeje nebo ji za vlasy stáhnout na zem a kopat do ní. Jindy ji měl hodit přes pelest postele, vzít si vojenský opasek a sponou ji mlátit přes nohy. Přitom vždy řval, že žalobkyni zabije, že ho bude žalobkyně poslouchat, a že on si bude dělat, co bude chtít. Po těchto napadených měla žalobkyně modřiny na obličeji i po těle. Zpočátku incidenty nebyly tak časté asi 1× do měsíce. Žalobkyně se je snažila vytěsnit.12. Z návrhu na předběžné opatření podaného na ochranu proti domácímu násilí k okresnímu soudu dne 11.9.2019, sp. zn. 50 Nc 2712/2019 soud zjistil, že v roce 2016 došlo k napadení, kdy právní předchůdce žalované byl žalobkyni pěstmi do hlavy. Žalobkyně byla zoufalá a bezmocná. Ze zoufalství hodila prázdnou sklenici na zem. Právní předchůdce žalované ji donutil si kleknout na zem, sebrat sklenici a omluvit se mu. Bylo to pro žalobkyni velké ponížení. Velmi ji bolela hlava, a proto vyhledala lékaře. Tehdy se právní předchůdce žalované zalekl, že napadení přehnal. Druhý den se žalobkyně svěřila své rodině a bratr žalobkyně si s právním předchůdcem žalované promluvil. Od té doby fyzické napadání přestalo a pokračovalo psychické násilí. Právní předchůdce žalované