30 C 96/2023-58 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27.3.2023 domáhala zaplacení částky ve výši 85 870Kč s úrokem z prodlení od 4.3.2022 do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 26. 1. 2022 pracovní smlouvu na pozici skladník VZV senior, ve které byl stanoven den nástupu do práce na 26. 1. 2022. Místem výkonu práce byla obec , adresa, . Téhož dne absolvovala žalovaná školení obsluhy motorového vozíku (manipulačního vozíku s vlastním pohonem) a její znalosti z uvedeného školení byly ověřeny testem s výsledkem prospěla. Žalovaná obdržela osvědčení řidiče manipulační techniky s evidenčním číslem , hodnota, s platností pro rok 2022. Dne 3. 3. 2022 způsobila žalovaná škodní událost, když při plnění pracovních úkolů vyplývajících z jejího pracovního poměru způsobila žalobkyni škodu tím, že ve výrobním závodě ve Stráži nad Ohří při výjezdu ze skladu motorovým vozíkem nechala nedbale vidlice tohoto vozíku ve zdvižené poloze a narazila tak do horní části protipožárních vrat, které tím poničila. Tuto skutečnost může žalobkyně doložit oznámením škodné události, dokumentem škodní komise, záznamem o škodě číslo 5/2022 ze dne 3. 3. 2022. Dle oznámení škodné události ze dne 3. 3. 2022 a předběžného hlášení pojistné události ze dne 3. 3. 2022 byl předběžný odhad výše škody stanovené žalobkyní v částce 85 870 Kč a žalobkyně tuto výši škody dokládá fakturou číslo 8/2022 ze dne 28. 6. 2022 znějící na částku 6 500 Kč za zednické práce opravu poškozené stěny a protipožárních vrat haly a dále objednávkou ze dne 16. 6. 2022 u společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, se sídlem , adresa, za účelem opravy poničených protipožárních vrat vyúčtovanou fakturou č. , hodnota, ze dne 17. 6. 2022 na částku 79 370 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná měla původně svou odpovědnost za škodu způsobenou žalobkyni uznat, následně však změnit názor a odmítnout náhradu škody projednat, jak se žalobkyní, tak se svojí pojišťovnou, se kterou uzavřela pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. I přes všechny opakované snahy žalobkyně o vysvětlení nutnosti doložení pojišťovnou vyžadovaných dokumentů pro úhradu dluhu ze škodní události žalovaná v této věci neposkytla pojišťovně vyžadovanou součinnost. Dne 10. 8. 2022 žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru a její pracovní poměr skončil dne 31. 10. 2022. Téhož dne odmítla žalovaná uznání dluhu a dohodu o srážkách ze mzdy ve výši 10 % spoluúčasti v celkové výši dluhu žalované ze škodní události. Průměrný měsíční výdělek před vznikem škody činil u žalované v rozhodném období částku ve výši 22 501 Kč. Žalobkyní požadovaná výše náhrady škody způsobené žalovanou je v souladu s ustanovením § 257 zákoníku práce. Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně pohledávku přes opakované výzvy a snahy žalobkyně neuhradila, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 23. 2. 2023 k dobrovolnému splnění povinnosti, tj. k zaplacení částky ve výši 85 870Kč s příslušenstvím.2. V řízení byl dne 9.10.2023 vyhlášen rozsudek č.j. 30 C 96/2023-46, kde soud opomenul rozhodnout o příslušenství představovaném úrokem z prodlení ve výši 11,75% z částky 85 870Kč od 18.8.2022 do 20.6.2023.3. Podle ust. § 166 odst. 1 o.s.ř. nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci, doplnit i bez návrhu. Doplňující rozsudek lze vydat jen po jednání. V doplňujícím rozsudku musí být též rozhodnuto o náhradě nákladů, které účastníkům případně vznikly při projednání zbývající části předmětu řízení.4. Podle ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Soud požádal účastníky řízení přípisem ze dne 4.12.2023 zda budou souhlasit s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a obdržel souhlas žalobkyně, když žalovaná se k věci nevyjádřila a tudíž, dle obsahu přípisu dala najevo, že proti naznačenému postupu soudu nemá námitek.6. Skutečná škoda, která zaměstnavateli vznikla poškozením protipožárních vrat a zdi byla žalobkyní vyčíslena celkovou částkou ve výši 85 870Kč a spočívala v opravě zdi za 6500Kč a v opravě vrat za 79 370Kč. Žalovaná celkovou částku odpovídající skutečné škodě zaplatila na základě faktur dodavatelů viz odst. 44 rozsudku ze dne 9.10.2023, a to dne 17.8.2022. Před tímto dnem se majetek žalované o způsobenou škodu nesnížil. Nejpozději dne 17.9.2022 měla žalobkyně žalovanou informovat o výši škody a stanovit žalované lhůtu k jejímu zaplacení nebo uzavřít s žalovanou dohodu o způsobu náhrady škody. Jedná se však pouze o lhůtu pořádkovou. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k náhradě škody písemně teprve dne 23.2.2023, kdy právní zástupce žalobkyně požadoval po žalované částku ve výši 85 870Kč do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaná připustila, že byla mzdovou účetní vyzývána, aby se dostavila do zaměstnání k uznání náhrady škody, ale byla v pracovní neschopnosti a řídit auto nemohla. V den, kdy byla v zaměstnání naposledy (31.10.2022) odmítla podepsat dohodu o způsobu náhrady škody s tím, že věděla, že je zaměstnavatelem pojištěna na odpovědnost při výkonu povolání, ze které jí vyplývala pouze 10% spoluúčast. Následně někdy po 23.2.2023 žalovaná škodnou událost začala řešit s pojišťovnou. Pojišťovna likvidaci pojistné události ukončila dne 16.8.2023, tím, že aplikovala ustanovení ze všeobecných pojistných podmínek v tom smyslu, že pojištěný se podílí na pojistném plnění z každé pojistné události částkou sjednanou v pojistné smlouvě nebo v pojistných podmínkách (spoluúčast, integrální franšíza). Tuto částku pojistitel odečítá od pojistného plnění vyplaceného oprávněné osobě. Z částky uplatněné škody ve výši 6 500 Kč odečetla spoluúčast poškozené ve výši 650 Kč a vyplatila žalované 5 850 Kč. Od uplatněné částky ve výši 79 370 Kč odečetla amortizaci vrat a vycházela pouze z částky 59 087Kč od níž odečetla spoluúčast žalované ve výši 5 908,70 Kč a zbytek ve výši 53 178,30 Kč po zaokrouhlení na 53 179 Kč vyplatila žalované. Žalovaná před podáním žaloby ani v průběhu řízení neobdržela od žalobkyně výzvu k zaplacení částky 6 558,70 Kč. Žaloba takovou výzvou být nemohla, jestliže žalobkyně v žalobě požadovala zaplacení 85 870 Kč a zároveň věděla, že plnění již obdrží od pojišťovny. K tomu došlo dne 20.6.2023 částkou ve výši 53 179 Kč a 18.8.2023 ve výši 5 850 Kč. Ke dni 18.8.2023 tedy v částce 59 029 Kč. (viz odst. 50).7. Žalobkyně učinila v řízení zpětvzetí žaloby, na základě kterého však požadovala částky neodpovídající tvrzením žalobkyně a skutkovým zjištěním a soud, nežli by vedl žalobkyni k opravě jejího podání, učinil tak závěr o tom, co žalobkyně dál po částečném zpětvzetí požaduje po žalované zaplatit, sám z obsahu spisu. Původně žalovaná částka činila 85 870Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 85 870 Kč od 4.3.2022 do zaplacení. V řízení však bylo prokázáno, že škoda žalobkyni vznikla až opravou vrat a zdi a zaplacením dvou faktur za jejich opravu nejdříve dne 17.8.2022. Dále vyplynulo z tvrzení žalobkyně a bylo prokázáno, že dne 20.6.2023 obdržela částku ve výši 53 179 Kč a 18.8.2023 ve výši 5 850 Kč. Žalobkyně do vyhlášení rozsudku vzala žalobu zpět co do částky 59 029Kč a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % z částky 85 870Kč od 4.3.2022 do 17.8.2022.8. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí domáhala zaplacení částky ve výši 26 841Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 85 870Kč od 18.8.2022 do 20.6.2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 32 691Kč od 21.6.2023 do 18.8.2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky 26 841Kč od 19.8.2023 do zaplacení.9. Z těchto bylo žalobkyni přiznáno pouze 6 558,70 Kč, protože spoluúčast žalované z pojištění činila 10 % a žalobkyně škodu u pojišťovny uplatnila a přesto, že jí byla v rámci pojistného plnění uhrazena, chtěla ji touto žalobou po žalované uhradit duplicitně. Ze stejných důvodů, jako soud nepřiznal žalobkyni jistinu, nepřiznal ani příslušenství. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění doplňovaného rozsudku.10. Podle ust. § 151 odst. 1 rozhodne soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě účastníkům žádné náklady v řízení o zbývající části předmětu řízení nevznikly, neboť s vyhlášením pouze doplňujícího rozsudku nebyly spojeny žádné další úkony, kromě nařízení ústního jednání. Nárok na náhradu řízení by byl odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když úspěšný byl žalovaný.