31 C 183/2024-43 — Okresní soud v Chomutově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 058,45 Kč z titulu nezaplacené dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa žalovaného na adrese , adresa, , na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3. 5. 2021 a dodávky plynu ze dne 3. 5. 2021 uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, konkrétně dodávky elektřiny za období od 22. 2. 2022 do 27. 1. 2023 (1 432,19 Kč) a plynu za období od 8. 2. 2022 do 30. 1. 2023 (8 146,26 Kč), včetně dvou poplatků za upomínku po 240 Kč v celkové výši 480 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 9. 12. 2024. Žalobkyně se z jednání přípisem omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto projednal věc v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, přičemž vycházel z provedených listinných důkazů. Předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 3. 5. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Dle vyúčtování elektřiny vznikl žalovanému po započtení úhrad záloh dluh na dodané elektřině za období od 22. 2. 2022 do 27. 1. 2023 ve výši 1 432,19 Kč splatný dne 21. 2. 2023 a dluh na dodaném plynu za období od 8. 2. 2022 do 30. 1. 2023 ve výši 8 146,26 Kč splatný dne 3. 3. 2023, k čemuž žalobkyně vystavila i dvě upomínky zpoplatněné částkou 240 Kč za každou z nich. Naposledy byl žalovaný vyzýván žalobkyní předžalobní výzvou odeslanou dne 20. 10. 2023.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetického zákona) a dodávky plynu v souladu s § 72 odst. 2 energetického zákona. Cenu za odebranou elektřinu a plyn ve výše uvedených období nicméně do data splatnosti žalobkyni nezaplatil a vznikl mu tak dluh v celkové výši 10 058,45 Kč. Dlužnou částku žalovaný nezaplatil a vznikla mu tak i povinnost zaplatit dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), úrok z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od data následujícího po splatnosti jednotlivých faktur dle § 1968 o. z. Soud proto s odkazem na shora uvedené žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 058,45 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. V dané věci se jedná o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.