31 C 76/2024-78 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 15 485,73 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného revolvingového úvěru, který žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) na základě Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 22. 6. 2012 dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 3. 8. 2020, a to s úvěrovým rámcem do výše 10 000 Kč, ze kterého žalovaná čerpala, nicméně jej následně řádně a včas sjednaným způsobem nesplatila, a proto byl debetní zůstatek 13 685,73 Kč ke dni 26. 8. 2022 převeden na nově zřízený úvěrový účet, přičemž žalovaná na vzniklý dluh, který žalobkyně uplatnila včetně poplatků ve výši 1 800 Kč za 3 upomínky po 600 Kč, dosud nic neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, stejně jako omluvená žalobkyně, a proto soud věc projednal v jejich nepřítomnosti.3. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o revolvingovém úvěru, a to na podkladě Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 22. 6. 2012 ve spojení s žádostí žalovaného o Flexicredit ze dne 26. 6. 2019 a dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 3. 8. 2020, čímž bylo umožněno žalované čerpat finanční prostředky na jejím běžném účtu až do výše limitu 10 000 Kč. Čerpání revolvingového úvěru ze strany žalované však nebylo žalobkyní dostatečně určitě tvrzeno a tím i skutkově vymezeno a bez toho ani následně doloženo, stejně jako odeslání tří vyúčtovaných upomínek po 600 Kč či řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, zejm ve vztahu v jejím výdajům a závazkům, přestože k tomu soud žalobkyni písemně vyzýval, což však žalobkyně dostatečně neučinila. Čerpání úvěru, jehož přesný způsob (např. úhradou zboží a služeb, či výběrem z bankomatu atd.) žalobkyně ostatně ani netvrdila, přitom neprokazuje až následný převod dluhu na zvláštní úvěrový účet žalované u předchůdkyně žalobkyně, který nic nevypovídá o tom, zda, kdy a jak k původnímu čerpání úvěrového limitu došlo, případně zda je částka 13 685,73 Kč převedená na úvěrový účet tvořena pouze čerpáním úvěru, nebo i jinými nároky (smluvní poplatky, úroky apod.). Povinnost tvrdit zda a kolik žalovaná z úvěrového rámce přesně čerpala a toto přesné vymezené čerpání i prokázat přitom žalobkyně nemůže bez dalšího nahradit předložením výpisů z běžného účtu žalované, kde je bližší specifikace vyznačen jen převod dříve vzniklého dluhu na zvláštní úvěrový účet, nehledě na to, že není (v souladu se zásadou rovnosti účastníků) úkolem soudu si bez předchozích tvrzení, tato extrahovat z listin, které účastník řízení bez dalšího předloží. K otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně vycházela z obsahu žádosti žalované, přičemž už jen z obsahu výpisů z běžného účtu žalované je patrné, že zůstatky na jejím účtu byly záporné což nenasvědčovalo tomu, že by žalovaná byla schopná splácet další úvěr. Prokázané tak je postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni dle smlouvy ze dne , datum, a před tím z předchůdkyně žalobkyně na , právnická osoba, ke dni , datum, . S ohledem na výše uvedené skutkové závěry neučinil soud z dalších provedených důkazů žádná další (pro věc relevantní) skutková zjištění.4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou sice byla uzavřena smlouva o (revolvingovém) úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nicméně žalobkyně nedoložila, že by její předchůdkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, neboť nedoložila žádné vyhodnocení dokladů o příjmech a výdajích žalované, takže není zřejmé, z čeho konkrétně předchůdkyně žalobkyně vycházela při závěru o dostatečném disponibilním příjmu žalované pro splácení poskytovaného úvěru, ačkoliv je povinností žalobkyně dle § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) veškeré podkladové dokumenty, ze kterých byla ověřována schopnost žalovaného úvěr splácet, uchovávat nejméně po dobu 5 let, nehledě na to, že i z těch podkladů, které žalobkyně doložila, vyplývá spíše předluženost žalované. Předchůdkyně žalobkyně tak neposuzovala úvěruschopnost žalované řádně. Porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je dle § 86 odst. 1 ZSÚ, v kombinaci s § 87 odst. 1 ZSÚ sankcionováno absolutní neplatností (k tomu také nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Kromě toho žalobkyně neprokázala, zda vůbec, případně kdy, jak a v jaké výši a za co žalovaná z úvěrového rámce na svém běžném účtu u předchůdkyně žalobkyně čerpala, stejně tak nebylo prokázáno odeslaní či doručení tří upomínek, které byly žalované vyúčtovány celkovou částkou 1 800 Kč. Žalobkyně tedy neprokázala existenci právních důvodů pro přiznání žalované částky, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.5. Přestože byl žalovaná ve věci zcela úspěšná a měla by ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady neuplatnila, a proto soud ve výroku II. rozsudku nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.