57 C 70/2024-46 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 28.6.2024 ve znění jejího doplnění k výzvě soudu ze dne 15.8.2024 domáhala na žalované zaplacení částky 12 576,03 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále také jen „původní věřitel“), uzavřela se žalovanou dne 23.9.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které, jí poskytla částku 7 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku úvěru spolu s částkou 8 303 Kč, představující jednak kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 480 Kč, jednak odměnu za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a jednak poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 399 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 295 Kč, přičemž poslední splátka byla spatná dne 22.9.2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čím porušila smluvní ujednání, poslední splátka byla z její strany uhrazena 17.10.2022. Ke dni 26.2.2023 vyčíslil původní věřitel dlužnou jistinu částkou 6 420,25 Kč a dlužný poplatek částkou 6 155,78 Kč. Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli v rámci tohoto smluvního vztahu částku celkem 1 200 Kč. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z jistiny úvěru ve výši 6 420,25 Kč, dlužného poplatku ve výši 6 155,78 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 427,22 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 235,90 Kč a dále z úroku ve výši 18,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 420,25 Kč od 30.1.2024 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 30.1.2024 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.1.2024 s účinností ke dni 29.1.2024. Před poskytnutím úvěru posoudil původní věřitel řádně schopnost žalované splácet úvěr, a to vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalované. Jednalo se o informace o jejích osobním, majetkových a výdělkových poměrech, které byly ověřeny oproti dokladům předložených žalovanou (pracovní smlouva a výplatní pásky za poslední tři měsíce). Informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované. Žalovaná sama tuto skutečnost potvrdila podpisem smlouvy současně s tím, že si byla vědoma všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, dostalo se jí náležitého vysvětlení zejména standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně všech důsledků spojených s prodlením tak, aby byla schopna posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jejím potřebám. Příjem žalobkyně byl tvořen dávkou peněžité pomoci v mateřství ve výši 8 300 Kč, neměla úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celé řízená zcela pasivní.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen „o. s. ř.“), když žalovaná se k jednání nedostavila a ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání.4. Z listiny označené jako Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil že dne 23.9.2022 vyplnila žalovaná tuto listinu, kam uvedla své údaje včetně rodného čísla a čísla občanského průkazu, dále bydliště trvalé i aktuální. Požádala o úvěr ve výši 10 000 Kč na neočekávané výdaje. Byla na rodičovské dovolené, má jednu vyživovací povinnost a jediný příjem ve výši 8 300 Kč a výdaji cca 1 500 Kč měsíčně. Současně uvedla že bydlí v nájemním bydlení, je rozvedená a se základním vzděláním. Dále zaškrtla kolonky o ověření údajů dokumenty – rozhodnutím o přiznání dávky z 7/2020 a potvrzeními o příjmu za 8, 9/2020. Listinu, resp. všechny její části opatřila vlastnoručním podpisem, stejně jako zástupce původního věřitele a datovala ji dnem 23.9.2022.5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaná obdržela od původního věřitele částku 7 000 Kč, kterou se zavázala uhradit spolu s poplatkem ve výši 6 379 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 15 303 Kč se žalovaná zavázala uhradit 52 hotovostními splátkami po 295 Kč, resp. ve výši poslední splátky ve výši 258 Kč. I tato listiny byla opatřena vlastnoručními podpisy zainteresovaných osob.6. Z listiny označené jako Tabulka umoření vyplynulo, že žalovaná uhradila v období od 30.9.2022 do 17.10.2022 částku 1 200 Kč (4x 300 Kč).7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřel původní věřitel a žalobkyně dne 29.1.2024 a jejím předmětem byl převod pohledávek z poskytnutých zápůjček ze smluv o spotřebitelském úvěru, o půjčce či o zápůjčce specifikovaných v příloze č. , hodnota, k této smlouvě. Listina nese podpisy obou smluvních stran. Z Přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla uveden jako převáděná pod pořadovým číslem , hodnota, . I tato listina ze dne 29.1.2024 nese podpis obou smluvních stran jako na smlouvě o postoupení pohledávek.8. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.1.2024 bylo zjištěno, že původní věřitel vyzval žalovanou k úhradě celkové částky ve výši 18 163,62 Kč ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení přípisu. Dne 20.2.2024 podal přípis k poštovní přepravě.9. Právní zástupce žalobkyně urgoval žalovanou o úhradu dluhu přípisem ze dne 22.5.2024, který téhož dne podal k poštovní přepravě.10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:11. Původní věřitel a žalovaná podepsali listiny, na základě kterých, obdržela žalovaná od původního věřitele částku 7 000 Kč. Zavázala se splatit ještě částku 6 379 Kč v 52 hotovostních splátkách ve výši 295 Kč. Uhradila pouze 4x 300 Kč v září a v říjnu roku 2022, pak již nehradila vůbec. Uvedla, že je na rodičovské dovolené a má jedno dítě, jeden příjem ve výši 8 300 Kč z dávek sociální podpory, bydlí v nájemním bytě a je rozvedená. Její měsíční výdaje činí asi 1 500 Kč. Tyto údaje vyplnila původnímu věřiteli do příslušného tiskopisu v okamžik podpisu smlouvy o úvěru. Původní věřitel převedl pohledávku za žalovanou na žalobkyni 29.1.2024 poté, co podepsali listinu označenou jako smlouva o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou přešla pod pořadovým číslem , hodnota, a žalovaná byla o tomto kroku zpravena přípisem ze dne 29.1.2024. Žalovaná neuhradila ničeho ani poté, co byla opakovaně vyzvána k úhradě dluhu.12. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“).14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.18. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, aneb