ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:1.C.102.2025.1 Datum: 2025-07-22 Předmět: zaplacení 10 147 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""prodlení věřitele""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 10 147 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. č. 89/2012 Sb)
Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit jí 10 147 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 10 147 Kč od 17. 12. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila následovně: Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou dle Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 1. 2025 se společností , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , přičemž tato společnost nabyla tuto pohledávku předtím na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 1. 2025 se společností , právnická osoba, . (dále jen původní věřitel), IČ: , IČO, se sídlem , adresa, , která původně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva)dne 16.11.2023 na jejímž základě poskytla žalované úvěr 7 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 12. 2023.Podle tvrzení původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a své e-mailové adresy a tím zahájila kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr žalované byla zaslána smlouva, kterou odsouhlasila verifikačním kódem a autorizační kód byl přidělen žalované na základě žádosti o úvěr na jeho verifikaci a odeslán na její mobilní telefon, přičemž SMS kód nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Po verifikaci a akceptaci smlouvy žalovanou byl úvěr převeden z původního bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná v den splatnosti úvěr nevrátila, byla upomínán a kontaktována telefonicky, avšak bezvýsledně. Výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované (tj.0 Kč) 10 147 Kč nejpozději splatných 16. 12. 2023.Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, k jednání soudu nedostavila. Žalobkyně souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.Soud provedl důkaz dílčí smlouvou o postoupení pohledávek z 8.1.2025 mezi , právnická osoba, a žalobkyní.Z přílohy smlouvy postoupení pohledávek soud zjistil, že je zde pod č. , hodnota, vedena pohledávka za žalovanou pod číslem smlouvy , spisová značka, ve výši 10 147 Kč.Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že původní věřitel dne 22. 1. 2025 vyhotovila pro účely oznámení žalované dopis, v němž oznámil žalované, že pohledávka přešla na žalobkyni a kolik žalovaná dluží.Z výzvy k úhradě pohledávky před podáním žaloby z 22. 1. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení 29 423 Kč do tří dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Z podacího lístku soud zjistil, že na , právnická osoba, v , adresa, podal právní zástupce žalobkyně k poštovní přepravě doporučené psaní pro žalovanou 22.1.2025.Z výpisu z účtu ČSOB z 16.11.2023 soud zjistil, že na účet žalované uvedený žalovanou v úvěrové smlouvě č. , č. účtu, byla odeslána z účtu původního věřitele částka 7 000 Kč.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č., spisová značka, ze dne 16. 11. 2023, kdy uvedeného data dle obsahu smlouvy byla v uvedený den podepsána verifikačním kódem ze strany žalované, soud zjistil, že jako spotřebitelský úvěr bezúčelový byla poskytnut žalované ve výši 7 000 Kč s pevnou úrokovou sazbou 36 % ročně, úrokem 207,12 Kč, počet splátek:1, jednorázová výše splátky 9 559,02 Kč, doba trvání úvěru do okamžiku splnění veškerých dlužných pohledávek ze smlouvy o úvěru, doba splatnosti 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému, celková výše ke splacení úvěrovaným 9 559,02 Kč, celková výše poplatku za sjednání úvěru 2 351,9 Kč. Dále byly sjednány poplatky za sjednání úvěru při řádném splácení, při překročení doby splatnosti, poplatek za prodloužení splatnosti úvěru podle počtu dnů, účelně vynaložené náklady vzniklé v důsledku prodlení úvěrovaného, za odeslání doporučené upomínky, administrativní náklady n přípravu podkladů pro inkasní agenturu, náklady na vymáhání prostřednictvím inkasní agentury za inspektorský výjezd.Z potvrzení o platbě z 15. 11. 2023 soud zjistil, že , právnická osoba, . potvrdila, že na účtu vedeném na , právnická osoba, o. byla zaúčtována platba 1 Kč z čísla protiúčtu (účtu žalované) jako okamžitá příchozí platba (jde o tzv. verifikační poplatek v rámci procesu uzavření úvěrové smlouvy).Soud provedl důkaz formulářem pro standartní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, kde žalovaná vzala na vědomí popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, náklady úvěru, další důležité právní aspekty, dostatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění služeb na trhu na dálku.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobkyně disponuje údaji žalované a na její účet zaslala částku 7 0000 Kč dne 16. 11. 2023. Nebylo prokázáno, že by se před poskytnutím úvěru žalované zabýval původní věřitel zkoumáním úvěruschopnosti žalované. Dne 22. 1. 2025 (ve středu) zaslal právní zástupce žalobkyně žalované doporučený dopis s výzvou k úhradě, přičemž třetím pracovním dnem po odeslání této výzvy byl den 27. 1. 2025(pondělí). Od následujícího dne tj. od 28. 1. 2025 je s vrácením částky 7 000 Kč žalobkyně v prodlení.Dle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti, když žalovaná sice uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, na základě čehož obdržela na svůj účet 7 000 Kč, avšak žalobkyně neprokázala, že by se vůbec zabývala prověřováním úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru. Žalovaná přitom poté, co byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k vrácení částky jí poskytnuté, nereagovala a je v prodlení s vrácením uvedené částky. Vzájemný vztah účastníků řízení je třeba vypořádat dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.Protože úvěrová smlouva je z důvodu toho, že se žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce vůbec nezabýval zkoumáním úvěruschopnosti žalované, neplatnou, je třeba na dané plnění poskytnuté žalované právní předchůdkyní žalobkyně pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení spočívající v obdržených finančních prostředcích žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Již z povahy právního vztahu vydání bezdůvodného obohacení je zřejmé, že doba plnění nemohla být mezi stranami dohodnuta a žalovaná byla tedy povinen bezdůvodné obohacení vydat bezodkladně po výzvě věřitele (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Za kvalifikovanou výzvu k plnění