16 C 108/2025-38 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se domáhal zaplacení částky 10.977,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 860,72 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.141,87 Kč od 11.10.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 15.6.2023 smlouvu o úvěru na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.817,- Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě 30 dnů. Jelikož žalovaný přes výzvu svůj dluh neuhradil přistoupil žalobce k odstoupení od smlouvy dopisem. Žalobce považuje pohledávku za splatnou ke dni 31.5.2024. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.838,31 Kč sestávající z jistiny ve výši 8.141,87 Kč, smluvních poplatků ve výši 2.835,72 Kč a smluvního úroku z jistiny ve výši 860,72 Kč a úroků z prodlení od 11.10.2024. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce důkladně posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru. Příjem žalovaného ke dni uzavření smlouvy činil 30.000,- Kč. Předžalobní upomínku zaslal žalobce žalovanému dne 18.11.2024.V podání ze dne 6.5.2025 žalobce uvedl, že při posuzování úvěruschopnosti žalobce vyhodnocoval nejen informace poskytnuté žalovaným, ale tyto následně konfrontoval s výstupy z celé řady registrů/databází. Žalobce je značkovým nebankovním domem, informace poskytnuté spotřebitelem jsou tak s odbornou péčí komplexně analyzovány jak úvěrovými pracovníky, tak jsou podrobeny porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými v analytickém programu. Žalobce ověřil výdaje tvrzené žalovaným na základě vlastních modelů. V podání ze dne 28.7.2025 žalobce uvedl, že nedisponuje kopiemi příslušných dokladů, ze kterých ověřoval údaje uvedené žalovaným při posuzování jeho úvěruschopnosti.V podání ze dne 16.5.2025 žalobce doplnil, že úvěr byl sjednán jako účelový, kdy jeho účelem byl nákup mobilního telefonu u obchodníka – , právnická osoba, . Úvěr byl vyplacen společnosti , právnická osoba, . V podání ze dne 19.5.2025 žalobce uvedl, že uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (žalovaný mohl úvěr čerpat průběžně a opakovaně) s úvěrovým limitem ve výši 20.000,- Kč. První čerpání úvěru ve výši 16.792,- Kč bylo sjednáno jako účelové s tím, že se žalovaný zavázal účelovou část úvěru splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1.733,- Kč s tím, že celková částka splatná klientem měla činit 19.063,- Kč. Žalovaný čerpal částku 16.792,- Kč při uzavření smlouvy a počínaje 15.7.2023 byl povinen hradit pravidelné splátky ve výši 1.817,- Kč (vč. Plateb na pojistné – 84,- Kč). Žalovaný své povinnosti porušil, když uhradil toliko pět splátek v celkové výši 11.202,10 Kč. Z toho žalobce započetl částku 8.650,13 Kč na jistinu, částku 1.554,38 Kč na úrok, částku 493,83 Kč na poplatky a částku 503,76 Kč na pojistné. K jednání soudu se právní zástupce žalobce dne 28.7.2025 omluvil.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a)o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z listiny označené jako zpráva o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že žalovaný doložil občanský průkaz, identifikace na prodejně (na blízko). Žalovaný byl ověřen v registru SOLUS. Zjištěné příjmy – 30.000,- Kč mzda/plat. Výdaje: náklady na bydlení – nájemné 2.000,- Kč, splátky úvěrů 6.000,- Kč, jiné závazky 0,- Kč. U ověření údajů není zaškrtnuta žádná možnost.Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru , hodnota, č. , hodnota, ze dne 14.6.2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným (podpis žalovaného je nahrazen kódem , hodnota, ). Úvěr byl revolvingový s disponibilním úvěrovým limitem 20.000,- Kč. První čerpání úvěru bylo účelové, kdy předmětem financování byl mobil za celkovou kupní cenu 16.792,- Kč, přímá platba 0,- Kč, výše úvěru činí 16.792,- Kč. Celková částka splatná klientem činí 19.063,- Kč. Splácení úvěru bylo dohodnuto v 11měsíčních splátkách po 1.733,- Kč spolu s pojištěním ve výši 1.817,- Kč. Splatnost první měsíční splátky byla 15.7.2023. Strany si dohodly roční úrokovou sazbu 26,82% a RPSN 26,8%. Ve smlouvě je dále uvedeno bydliště a rodné číslo žalovaného. Žalovaný je svobodný, počet vyživovaných dětí 0. Dále je uvedeno číslo bankovního účtu. , č. účtu, . Jako obchodník je uvedena společnost , právnická osoba, .Podle oznámení o odchozí platbě byla dne 15.6.2023 zaslána částka 16.792,- Kč ve prospěch účtu , č. účtu, .Z interního přehledu plateb žalobce soud zjistil, že byla vyplacena částka 16.792,- Kč a žalovaný uhradil dne 14.7.2023 částku 1.800,55 Kč, dne 21.9.2023 částku 1.801,- Kč, dne 18.10.2023 částku 4.000,- Kč, dne 3.11.2023 částku 1.800,40 Kč, dne 31.12.2023 částku 1.800,35 Kč, celkem 11.202,10 Kč.Dopisem ze dne 3.6.2024 žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu., že žalovaný porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel. Žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dluhu ve výši 16.719,02 Kč.V dopise ze dne 4.5.2020 právní zástupce žalobce sdělil žalovanému, že žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu, že žalovaný porušil své povinnosti a úvěr řádně nesplácel. Žalovaný byl vyzván k okamžitému zaplacení dluhu ve výši 11.838,31 Kč.Právní zástupce žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 18.11.2024 k zaplacení dluhu ve výši 11.838,31 Kč. Výzva byla odeslána dne 21.11.2024.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Podle smlouvy o úvěru žalovaný uzavřel dne 14.6.2023 s žalobcem úvěrovou smlouvu, kdy mu byl poskytnut účelový úvěr ve výši 16.792,- Kč. Žalovaný vzal na vědomí, že celková částka splatná spotřebitelem činí 19.063,- Kč a zavázala se uhradit 11 splátek po 1.817,- Kč měsíčně. Úvěr byl vyplacen obchodníkovi dne 15.6.2023. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách řádně a včas neplnil, kdy uhradil pět splátek v celkové výši 11.202,10 Kč. Z toho důvodu žalobce dopisem ze dne 3.6.2024 od smlouvy odstoupil a úvěr se tak stal splatný.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Ustanovení § 86 zákona o spotř