ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:16.C.14.2025.1 Datum: 2025-06-18 Předmět: zrušení vyživovací povinnosti Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."] ["výživné"]
O co šlo: zrušení vyživovací povinnosti (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."])
Žalobkyně se návrhem ze dne 9.1.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zrušil vyživovací povinnost jejího otce (žalovaného). Svůj návrh odůvodnila tím, že dokončila studium a nastoupila do zaměstnání. Otec byl obeznámen s tím, že alimenty využívala i v době, kdy již začala pracovat, kdy jí výživné pomohlo pokrýt potřebné náklady (nájemné, vlastní bydlení, doprava). V podání ze dne 10.3.2025 doplnila, že je již výdělečně činná a schopná se finančně zabezpečit, proto považuje za spravedlivé ukončit otcovu vyživovací povinnost.Žalovanému byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena dne 20.3.2025, kdy je převzal osobně. Žalovaný se v dané lhůtě nevyjádřil a na výzvu soudu nereagoval.Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve lhůtě dané soudem nevyjádřili, soud tedy předpokládal, že účastníci dle § 101 odst.4 o.s.ř. vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednáníSoud vyšel z usnesení zdejšího soudu č.j. 8C 205/2022-22, diplomu žalobkyně ze dne 4.6.2024 a potvrzení o zaměstnání ze dne 18.2.2024. Po zhodnocení všech listin má soud za prokázané, že žalovaný je otcem žalobkyně. Usnesením ze dne 2.12.2022 byl soudem schválen smír, kde se žalovaný zavázal počínaje dnem 1.8.2022 hradit žalobkyni výživné ve výši 5.000,- Kč měsíčně. Žalobkyně ukončila vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu speciální pedagogika v oboru učitelství pro 1. stupeň základních škol a speciální pedagogika. Od 23.8.2024 je žalobkyně zaměstnancem , právnická osoba, jako pedagog 1. stupně.Podle ust. § 911 o.z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Zákon má na mysli schopnost živit se vlastní prací, vlastním přičiněním. Podle ust. § 923 odst. o.z. změní-li se poměry, může soud i bez návrhu změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé, dítě, které nenabylo plné svéprávnosti. Toto ustanovení lze analogicky použít i v případě již zletilých dětí.V dané věci žalobkyně požadovala zrušení vyživovací povinnosti v souvislosti s ukončením studia a nastoupením do zaměstnání. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně studium ukončila v červnu 2024 a od 23.8.2024 je zaměstnancem , právnická osoba, . Soud tedy dospěl k závěru, že na straně žalobkyně došlo k podstatné změněn poměrů, a proto žalobě vyhověl a vyživovací povinnost žalovaného ke dni podání návrhu zrušil.Dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přizná soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně, která měla ve věci úspěch, náklady řízení neuplatňovala, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.