16 C 325/2024-27 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 190.960,72 Kč s úrokem ve výši 24.788,61 Kč a ve výši 14,75 % ročně z částky 188.730,72 Kč od 12.11.2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 5.465,87 Kč a ve výši 12,75 % ročně z částky 190.960,72 Kč od 12.11.2024 do zaplacení. Svůj nárok opíral o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 2.12.2022 úvěrovou smlouvu. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil mimo jiné, že se seznámil s úvěrovými podmínkami, jejich ustanovení jsou mu srozumitelná a souhlasí s nimi. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 200.000,- Kč. K čerpání úvěru došlo 5.12.2022. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 4.430,- Kč, kdy první splátka byla určena na 8.1.2023. V jednotlivých splátkách byla zahrnuta příslušná část úvěru, pojištění, poplatky a úroky. Úvěr byl úročen od 5.12.2022 roční úrokovou sazbou ve výši 21,68 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku 68.050,- Kč. Žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobce úvěr zesplatnil ke dni 7.8.2024. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 7.8.2024 – výzva ke splacení celého úvěru. 10.6.2022. Po zesplatnění úvěru žalovaný neuhradil žádnou splátku. Žalovaný dluží částku 190.960,72 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 188.730,72 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730,- Kč a smluvních pokut ve výši 1.500,- Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.V podání ze dne 31.1.2025 žalobce uvedl, že žalobce zjišťuje kreditní skóre, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik. Posuzuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku, dále přezkoumává klientské informace o proměnných jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje úvěrující subjekt k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Žalobce kontroluje klienta v externích registrech (SOLUS a NRKI). V registru SOLUS nenalezen žádný závazek po splatnosti, v registru NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, v registru CEE a ISIR nenalezen. Příjem žalovaného byl uveden ve výši 26.917,- Kč (potvrzení o výši příjmu vystaveno zaměstnavatelem dne 2.12.2022), započítaný příjem ostatních členů domácnosti byl uveden ve výši 30.587,- Kč. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí v podnájmu a nemá děti. Při výpočtu MLS žadatele, žalobce zohlednil životní minimum žadatele (4.250,- Kč). Při výpočtu MLS domácnosti byly navíc žalobcem zohledněny normativní náklady na bydlení (13.510,- Kč), životní minima všech členů domácnosti (8.090,- Kč) a výše splátky schvalovaného úvěru (4.430,- Kč). Žalobce dále poukazuje na skutečnost, že žalovaný na smlouvu hradil v období od 01/2023 do 03/2024, tedy po dobu více než jednoho roku a byl tak nepochybně schopen úvěr splácet.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z potvrzení o výši příjmu ze dne 2.12.2022 bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalovaného (, právnická osoba, ) potvrdil průměrný čistý měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 26.917,- Kč. Kromě zákonných srážek se u mzdy žalovaného provádí srážka splátky za poskytnutí půjčky ve výši 10.000,- Kč.Podle potvrzení o provedení ověření bonity klienta žalobce provedl před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 2.12.2022 ověření bonity klienta. Žalovaný požádal o spotřebitelský úvěr ve výši 200.000,- Kč. Uvedl, že je rozvedený, bydlí v podnájmu, počet dětí 0. Příjem žalovaného činí částka 26.917,- Kč, příjem ostatních členů domácnosti 30.587,- Kč. Měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí 9.247,- Kč. Není zde však uvedeno, zda a z jakých listin byla bonita žalovaného ověřena.Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný měl podanou žádost o splátkový úvěr, a to dne 29.11.2022 na částku 40.000,- Kč a pět žádostí na revolvingový úvěr.Ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 2.12.2022 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným. Žalovaný získal bezúčelový úvěr ve výši 200.000,- Kč a zavázal se úvěr splácet v 96 měsíčních splátkách po 4.430,- Kč. Strany si sjednaly roční úrokovou sazbu 21,68 % a RPSN 24,6 %. Celková částka splatná spotřebitelem: 425.280,- Kč. Úvěr bude žalovanému poskytnut na běžný účet.Z výpisu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že se jedná o interní dokument žalobce, dle kterého došlo dne 7.8.2024 k zesplatnění úvěru. Žalovaný dne 5.12.2022 čerpal bankovním převodem částku 200.000,- Kč. Za období od ledna 2023 do dubna 2024 uhradil ve splátkách celkem 68.050,- Kč.V dopise ze dne 7.8.2024 žalobce vyzval žalovaného v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy. Vyzval jej k zaplacení dlužné částky ve výši 205.243,50 Kč obratem, nejpozději do 14 dní od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byl dopis odeslán dne 8.8.2024.Předžalobní výzvou k plnění ze dne 27.8.2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k uhrazení částky 207.881,36 Kč do 3.9.2024. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne 28.8.2024.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Žalovaný uzavřel dne 2.12.2022 s žalobcem úvěrovou smlouvu, kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 200.000,- Kč. Žalovaný vzal na vědomí, že celková částka splatná spotřebitelem činí 425.280,- Kč a zavázal se ji uhradit v 96 měsíčních splátkách po 4.430,- Kč. Finanční částka 200.000,- Kč byla převedena na účet uvedený žalovaným dne 5.12.2022. Žalovaný svůj závazek splácet úvěr v pravidelných peněžních splátkách řádně a včas neplnila a z toho důvodu žalobce dopisem ze dne 7.8.2024 celý úvěr zesplatnil. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 68.050,- Kč.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. v. GK), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době při