16 C 43/2025-21 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal zaplacení částky 115.499,21 Kč s úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 109.944,82 Kč od 19.10.2022 do zaplacení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, .) uzavřel s žalovaným dne 28.1.2021 smlouvu o úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 150.000,- Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně veškerého příslušenství v 76 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Úvěr byl úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 10,20% ročně ode dne čerpání do dne konečné splatnosti. Žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kde uvedl své osobní a kontaktní údaje. Dále uvedl údaje nutné k posouzení jeho úvěruschopnosti, zejména informace o jeho zaměstnání či podnikání, výši příjmů a výdajů, které byl povinen původnímu věřiteli doložit. Původní věřitel dále získával informace o úvěruschopnosti žalovaného z registrů Solus, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr dne 29.1.2021 převodem ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného (č. , Anonymizováno, ). Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek. V upomínce ze dne 18.10.2022 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 19.10.2022. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2023 byla pohledávka za žalovanými postoupena žalobci. Žalobce požaduje uhrazení dosud nesplacené jistiny ve výši 109.944,82 Kč a smluvního úroku ve výši 5.554,39 Kč splatných nejpozději 18.10.2022 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalovaný byl vyzván právním zástupcem žalobce k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne 10.10.2024. Na výzvu soudu (jaké konkrétní informace a z jakých konkrétních listin předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel, zda a jaké částky žalovaný na úhradu úvěru celkem zaplatil) žalobce nereagoval. K jednání soudu se žalobce omluvil.Soud z dokladů předložených žalobcem zjistil, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek postoupila , právnická osoba, . na žalobce pohledávky specifikované v Příloze č. , hodnota, smlouvy. Žalobce dále doložil, že pohledávka, která je předmětem tohoto sporu, je uvedena v seznamu pohledávek pod číslem , hodnota, . Dopisem ze dne 21.12.2023 bylo postoupení pohledávky na žalobce oznámeno žalovanému.Žalovaný se k jednání soudu nedostavil. Dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovanému byla žaloba a předvolání k jednání doručeno doručujícím orgánem – provozovatelem poštovních služeb dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu místa trvalého pobytu vedenou podle zvláštního právního předpisu (§ 46b písm. a) o.s.ř.). K jednání soudu se nedostavil a ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud proto jednal v souladu s výše uvedeným § v jeho nepřítomnosti.Soud má za prokázané tyto skutečnosti:Z listin předložených žalobcem ohledně žalovaného soud zjistil, že žalovaný podal žádost o úvěr dne 27.1.2021. Žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr dne 21.12.2020, kdy mu zbývá doplatit 76 zbývajících splátek (suma zbývajících splátek 165.368,- Kč), osobní úvěr dne 30.9.2020, kdy mu zbývá doplatit 21 splátek (suma zbývajících splátek 76.875,- Kč), osobní úvěr dne 22.8.2019, který byl splacen dne 21.9.2020 a kontokorent s úvěrovým rámcem ve výši 5.000,- Kč. Žalovaný nebyl nalezen v registru SOLUS.Z doplnění žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru – , název produktu, ze dne 28.1.2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, vyučen, bydlí v nájmu. Uvedl, že je zaměstnán a zaměstnavatele, pracovní poměr od 1.1.2017 na dobu neurčitou. Prohlásil čistý měsíční příjem ve výši 33.500,- Kč, součet splátek úvěru 6.066,- Kč a součet limitů kontokorentu 5.000,- Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný ve výši 0,- Kč.Podle návrhu na uzavření smlouvy o úvěru „, název produktu, “ ve spojení s informacemi o spotřebitelském úvěru ze dne 28.1.2021 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřela s , právnická osoba, . smlouvu o úvěru. Banka se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 151.500,- Kč (150.000,- Kč poskytnuté prostředky a 1.500,- Kč poplatek za poskytnutí úvěru). Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou 76 měsíčních anuitních splátek (platba se skládá z jistiny a úroku) ve výši 2.851,- Kč, kdy 136,- Kč činí měsíční poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr, se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Roční úroková sazba činí 10,2% RPSN činí 11,08%. Celková částka splatná spotřebitelem k datu uzavření smlouvy činí 205.619,445 Kč.Dopisem ze dne 28.1.2021 banka žalovanému sdělila, že jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru byl přijat. Smlouva nabývá účinnosti odesláním akceptačního dopisu a v tento den dochází k čerpání úvěru. První splátka úvěru ve výši 2.715,- Kč je splatná 22.2.2021.Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 29.1.2021 má soud za prokázané, že dne 29.1.2021 byla na účet žalovaného převedena částka 151.500,- Kč, kdy částka 1.500,- Kč byla započtena jako poplatek za úvěrovou dokumentaci.Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 30.9.2022 za období od 1.9.2022 do 30.9.2022 vyplývá, že za období výpisu žalovaný neuhradil žádnou splátku. Konečný zůstatek činila jistina 129.944,82 Kč z toho jistina po splatnosti 9.870,49 Kč, úroky po splatnosti 6.419,51 Kč, úroky z prodlení 572,12 Kč, poplatky po splatnosti 695,74 Kč.Dopisem ze dne 18.10.2022 má soud za prokázané, že banka v důsledku závažného porušování povinností vyplývajících ze smlouvy, zejména prodlení s úhradou splátek úvěru prohlásila úvěr za splatný ke dni 18.10.2022. Banka vyzvala žalovaného uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 138.702,24 Kč nejpozději do 1.11.2022. Podle poštovního podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne 20.10.2022.Předžalobní výzvou k plnění vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhu ve výši 124.152,24 Kč.Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce výše uvedenou smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 151.500,- Kč, který se žalovaný zavázal splácet. Úvěr byl převeden právním předchůdcem žalobce na účet žalovaného dne 29.1.2021. Protože žalovaný závažně porušoval povinnosti vyplývající ze smlouvy, kdy byl v prodlení s úhradou splátek úvěru byl úvěr zesplatněn ke dni 18.10.2022. Právní předchůdce žalobce požadoval uhradit po žalovaném celkovou dlužnou částku ve výši 138.702,24 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.K výkladu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se výslovně vyjádřil Soudní dvůr EU rozsudkem ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (, právnická osoba, ), přičemž dovodil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce sp