21 C 305/2024-23 — Okresní soud v Chomutově

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 27.7.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 14.4.2024 do 26.7.2024 a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 20 000 Kč od 27.7.2024 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno Zástupce, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Odůvodnění1. Žalobou doručenou soudu dne 10.7.2024 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , a to na základě jednání o uzavření smlouvy, kterou žalobkyně není schopna doložit. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil, když obdržel majetkový prospěch bez právního důvodu. Žalobkyně má právo na vrácení toho, co její předchůdkyně plnila. Smlouvou o postoupení pohledávek předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni. I přes výzvu žalovaný ničeho neuhradil.2. Žalovaný byl usnesením ze dne 7.11.2024 č. j. 21 C 305/2024-12 vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "ObčZ"), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle § 1879 ObčZ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1968 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Z důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: Ze zprávy České spořitelny, a.s., ze dne 13.11.2024 ve spojení s výpisem z účtu č. , č. účtu, plyne, že žalovaný je majitelem běžného účtu č. , č. účtu, , na který byla dne 20.10.2022 byla připsána částka 20 000 Kč z čísla účtu , č. účtu, , společnosti ThePay.cz, .r.o., pod VS , var. symbol, .9. Z Potvrzení společnosti ThePay.cz, s.r.o. ze dne 20.10.2022 plyne, že tohoto dne společnost , právnická osoba, odeslala na účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč, VS , var. symbol, .10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.2.2024 včetně přílohy soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni.11. Z Oznámení ze dne 3.4.2024 plyne, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni.12. Z výzvy ze dne 3.4.2024 plyne, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní výzvu, která byla předána k poštovní přepravě dne 3.4.2024, jak plyne z Podacího lístku.13. Žalovaný, jak je výše uvedeno, se ve věci nevyjádřil, nezpochybnil pravost ani správnost listin předložených žalobkyní a sám žádná tvrzení ani žádné důkazy nepředložil, ač k tomu byl soudem vyzván.14. Soud vzal v daném případě za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 20.10.2022 na bankovní účet č. , č. účtu, částku 20 000 Kč. K tomuto dni byl majitelem uvedeného účtu žalovaný. Jelikož se jednalo o majetkový prospěch bez právního důvodu, žalovaný se na úkor předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 ObčZ) a vznikla mu povinnost to, oč se obohatil, předchůdkyni žalobkyně vydat. Smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni (§ 1879 ObčZ), která je tak ve věci aktivně legitimována. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho žalobkyni nevrátil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč.15. Dále soud zjistil, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (§ 1968 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 ObčZ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde (§ 45 odst. 1 ObčZ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. 32 Odo 442/2003 nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. 26 Cdo 4074/2009). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 3.4.2024, jež byla předána k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu (§ 1958 odst. 2 ObčZ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 25.7.2024, kdy byla zásilka uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 26.7.2024. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 27.7.2024 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení v sazbě vyšší a od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 27.7.2024 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku požadovaného úroku z prodlení soud pro nedůvodnost žalobu částečně zamítl (výrok II. rozsudku).16. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě přiznal soud žalobkyni v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. plnou náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, neboť měla neúspěch jen v poměrně nepatrné části (co do úroku z prodlení uvedeného ve II. výroku tohoto rozsudku). Náklady řízení žalobkyně činí celkem částku 2 252 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta žalobkyně v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále je „vyhláška“), 3 režijními paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. ve výši 252 Kč. Tyto přiznané náklady řízení je žalovaný povinen uhradit advokátu žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).17. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.