21 C 52/2025-61 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 22.11.2024, doplněnou podáním ze dne 3.3.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 22 960 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 16.3.2024 uzavřena distančním způsobem Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr 4 000 Kč, jenž byl dne 16.3.2024 navýšen na částku 20 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 0 Kč.2. Žalobkyně a její právní zástupkyně se k jednání soudu omluvily. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 24.3.2025). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud učinil tato skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16.3.2024 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr 4 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % ročně. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované.6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16.3.2024 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované úvěr navýšený na částku 20 000 Kč s úrokovou sazbou 40 % ročně. Žalovaná se měla zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky. Listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované.7. Z Procesu žádosti o úvěr a uzavření smlouvy plyne, že smlouva měla být uzavřena přes SMS kód.8. Z Výpisu ke dni 16.3.2024 plyne, že tohoto dne byla poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč a 16 000 Kč.9. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 16.3.2024 plyne, že společnost ThePay, a.s., potvrdila, že z účtu žalobkyně byla dne 16.3.2024 odeslaná částka 4 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , ID transakce , Anonymizováno, . Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 16.3.2024 plyne, že společnost ThePay, a.s., potvrdila, že z účtu žalobkyně byla dne 16.3.2024 odeslaná částka 16 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , ID transakce , Anonymizováno, .10. Z kopie občanského průkazu žalované plyne, že žalovaná je svobodná.11. Z Výpisu z účtu č. , č. účtu, plyne, že je veden na jméno žalované.12. Z Oznámení ze dne 18.6.2024 plyne, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě dluhu 47 588,08 Kč.13. Z Předžalobní výzvy ze dne 2.10.2024 plyne, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 24 424,37 Kč. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 8.10.2024, jak plyne z Podacího archu.14. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela dne 16.3.2024 peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, , jehož je majitelem. Vráceno bylo žalobkyni celkem 0 Kč. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 8.10.20244 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení dluhu.15. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.16. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.17. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.18. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.19. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.21. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.22. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.23. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovanou byla v březnu 2024 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Předložené smlouvy o úvěru nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované, měly být uzavřeny na dálku. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované. Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.24. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jejího vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.25. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (smluvní pokutu, poplatky, úroky…) tak nelze považovat za důvodné.26. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalované úvěr splácet.27. Žalobkyně tvrdila, že příjem žalované měl činit 20 500 Kč, a její výdaje 9 000 Kč měsíčně. Zároveň měla žalobkyně provést lustraci