21 C 99/2025-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobou doručenou soudu dne 19.3.2025, doplněnou podáním ze dne 10.6.2025, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 267,58 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 29.6.2024 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala zapůjčené peněžní prostředky vrátit do 29.10.2024 spolu s úrokem, což však i přes výzvy neučinila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni z předchůdkyně žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023.2. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání soudu omluvili. Žalovaná se k jednání soudu bez omluvy nedostavila (pozn.: předvolání k jednání bylo žalované doručeno dne 9.6.2025). Soud proto postupoval v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně; vycházeje při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.4. Soud učinil tato skutková zjištění:5. Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29.6.2024 soud zjistil, že listina není opatřena vlastnoručním podpisem žalované, ale měla být podepsána prostřednictvím kódu. Předchůdkyně žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se měla zavázat tuto částku vrátit spolu s úrokem 112 % ročně, a to do tří měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků.6. Z Obchodních podmínek předchůdkyně žalobkyně plyne, že tato listina není opatřena podpisem žalované.7. Ze Sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 16.4.2025 ve spojení s Výpisem z účtu č. , č. účtu, plyne, že majitelem a v době rozhodné jediným disponentem účtu byla žalovaná. Dne 29.6.2024 byla na účet vyplacena částka 17 000 Kč od předchůdkyně žalobkyně.8. Z Výpisu z účtu vedeného u , právnická osoba, . (volně ve spise) plyne, že dne 29.6.2024 odešla na účet č. , č. účtu, částka 17 000 Kč s VS , var. symbol, . Dne 13.4.2023 byla na účet připsaná částka 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, , , jméno FO, .9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2023 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla z předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Z dopisu ze dne 18.12.2024 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky z výše uvedené smlouvy.10. Z dopisu ze dne 29.10.2024 (odeslaného dle Podacího lístku dne 18.12.2024) soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu k zaplacení dlužné částky.11. Skutkový závěr: Žalovaná obdržela dne 29.6.2024 od předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, , jehož je majitelem, peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Vráceno bylo předchůdkyni žalobkyně a žalobkyni celkem 0 Kč. Smlouvou ze dne 6.12.2023 předchůdkyně žalobkyně postoupila předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Výzvou ze dne 18.12.2024, předanou k poštovní přepravě téhož dne, právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k vrácení dluhu.12. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.13. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 odst. 1 ObčZ písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.15. Podle § 565 ObčZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.16. Podle § 588 ObčZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Dle § 2395 ObčZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.19. Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.20. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi její předchůdkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně měla zavázat poskytnout žalované peněžité prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se měla zavázat poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Předložená Smlouva není opatřena vlastnoručním ani jiným podpisem žalované, měla být uzavřena elektronicky (kódem). I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalované (Obchodní podmínky). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaná sama, či osoba od žalované odlišná, která osobní údaje žalované „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.21. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle § 565 věty druhé ObčZ v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukromé listiny. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že listina pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalované, ta však v řízení zůstala nečinná. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu a vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřela žalovaná, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalované k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaná (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděla o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2682/2013 ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukromé listiny v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsala právě žalovaná. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající s předchůdkyní žalobkyně o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení § 561 odst. 1 věta první ObčZ, ani § 562 odst. 1 ObčZ.22. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost (§ 104 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 ObčZ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (úroky,….) tak nelze považovat za důvodné.23. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že předchůdkyně