23 C 118/2025-37 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku ve výši 31 759,39 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s ní uzavřela dne 31. 8. 2023 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , (dále jen,, Smlouva“), na jejímž základě jí byly poskytnuty dne 31.8.2023 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na její účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem za za tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše, tj. ve výši 298,50 Kč a smluvním úrokem ve výši 0,87 % denně z nesplacené části jistiny zaplatit v denních splátkách, které však žalovaná řádně neplnila, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla dne 27.3.2024 a dnem 28.3.2024se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru, žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 985,70 Kč za období od 1.10.2023 do 30.12.2023. Žalovaná nezaplatila ničeho. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zjistila u žalované informace o jejích příjmech a výdajích a ověřila majetkovou situaci žalované lustrací v CEE, ISIR BNRKI a příjem žalované ověřila 3 výplatními páskami za období od května do července 2023. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 4.12.2024.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr do výše 30 000 Kč na její bankovní účet a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 0,866 % denně a poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru splácet v pravidelných denních splátkách, splatnost úvěru nastala dne 21.2.2025. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru.Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 31.8.2023 soud zjistil, že žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 25 833 Kč a výdajů na bydlení ve výši 15 000 Kč a ostatních zbytných výdajů ve výši 5 000 Kč.Z výplatních pásek žalované za období od května 2023 do července 2023 soud zjistil, že průměrný měsíční čistý výdělek žalované činil 25 900 Kč.Z výpisu z účtu žalované č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 31.8.2023 byla na účet připsána platba ve výši 15 000 Kč.Z dopisu žalobkyně ze dne 27.3.2024 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalované Smlouvu s okamžitou splatností a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 32 634,39 Kč.Z předžalobní výzvy ze dne 4.12.2024 a podacího lístku pošty z téhož dne soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 32 634,39 Kč5. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 31.8.2023 žalobkyně se žalovanou uzavřela Smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla dne 31.8.2023 žalované na její účet úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr spolu s úrokem ve výši 0,866 % denně a poplatkem ve výši 1,99 % z čerpané částky za vyplacení tranše úvěru splácet v pravidelných denních splátkách. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Žalovaná nezaplatila ničeho. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši 25 833 Kč a výdajů na bydlení ve výši 15 000 Kč a ostatních zbytných výdajů ve výši 5 000 Kč s tím, že žalobkyně ověřila průměrný měsíční čistý výdělek žalované ve výši 25 900 Kč výplatními páskami žalované za období od května 2023 do července 2023. Žalovaná řádně neplnila denní splátky, proto žalobkyně Smlouvu vypověděla dne 27.3.2024. Dluh nebyl žalovanou zaplacen ani přes zaslání výzvy k plnění odeslané dne 4.12.20246. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“),, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zák. ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně ověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních výdajů, když vycházela pouze z údajů sdělených žalovanou, proto soud dospěl k závěru, Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., § 2 odst.1 ZSU, je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.11. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté jistiny úvěru ve výši 15 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 15 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila, a v řízení byla pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 30 773,69 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 985,70 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .15. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 30 773,69 Kč s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná měla převažující úspěch ve věci, žádné náklady řízení jí však dle obsahu spisu nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.16. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 985,70 Kč byla zcela úspěšná žalovaná,