ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:23.C.50.2025.25 Datum: 2025-05-22 Předmět: zaplacení 14 496 Kč s příslušenstvím ( úvěr ) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 87 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 14 496 Kč s příslušenstvím ( úvěr ) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 87 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 9)
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 14 179 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , ( dále jen ,, předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalované dne 13.6.2023 na základě smlouvy o úvěru úvěr ve výši 10 000 Kč, který měla splatit do 13.7.2023 spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 200,11 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované její lustrací v databázích ISIR, CRKI, CEE, EUCB, BRKI, NRKI a výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024 a následně na žalobkyni na základě smlouvy postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce zaslané dne 20.9.2024.2. Žalovaná se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřila.3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Na základě předložených důkazů soud učinil tato skutková tvrzení:Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že dne 13.6.2023 byla mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr s úrokem ve výši 295,89 Kč a poplatkem ve výši 4 200,11 Kč zaplatit do 13.7.2023Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 12.3.2025 soud zjistil, že na běžný účet žalované č. , č. účtu, byla dne 13.6.2023 připsána částka ve výši 10 000 Kč pod VS , var. symbol, .Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20.9.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024 na žalobkyni.Z výzvy k plnění ze dne 20.9.2024 a podacího lístku pošty ze dne 20.9.2024 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu včetně nákladů právního zastoupení ve výši 28 675,84 Kč.5. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 13.6.2023 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně vyplatila na účet žalované č. , č. účtu, dne 13.6.2023 částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 295,89 Kč a poplatkem ve výši 4 200,11 Kč zaplatit do 13.7.2023. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru neuvedla žalobkyně žádná skutková zjištění a nepředložila žádné důkazy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024 byla postoupena pohledávka za žalovanou z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20.9.2024. Žalovaná nezaplatila ničeho ani po zaslání výzvy k plnění před podáním žaloby.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění , (dále jen „ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst.2 ZSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Dle § 87 odst. 1 ZSU poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem..9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6.9.2024.11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaná ve vztahu k žalobkyni vystupovala jako spotřebitel, jelikož nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, že by řádně prověřila schopnost žalované plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl k závěru, smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU.12. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalované vzniklo bezdůvodné obohacení (plněním bez právního důvodu) ve výši poskytnuté jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, kterou je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat. Soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.14. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaná se ke svým majetkovým poměrům však nevyjádřila, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.15. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 180 Kč, přičemž tato částka představuje 8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 54 % a úspěchu žalované v rozsahu 46 %), kdy žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 000 Kč , žalovaná co do částky 8 541 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku . Tyto náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst.