23 C 65/2025-25 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , (dále jen „Smlouva“), uzavřené dne 5. 10. 2023 mezi žalovanou a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) . Na základě Smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostně úvěr ve výši 16 000 Kč na účet, ze kterého žalovaný odeslal verifikační platbu, a zavázal se ho splatit spolu s příslušenstvím do 2.11.2023. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně neuvedla žádná konkrétní zjištění a nepředložila žádné důkazy. Žalovaný nezaplatil ve lhůtě splatnosti ničeho. Žalobkyně požadovala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 16 000 Kč s úrokem , zákonným úrokem z prodlení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 361 Kč a smluvní pokutu ve výši 2 448 Kč ( 0,1 % z dlužné jistiny ve výši 16 000 Kč za dobu od 3.11.2023 do 4.4.2024). Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.11.2023, ve znění pozdějších dodatků, ke dni 5.4.2024. Přes upomínku žalobkyně ze dne 17.10.2024 žalovaný dluh nezaplatil.2. Podáním ze dne 31.3.2025, došlým soudu dne 31.3.2025, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 448 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. Soud v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby řízení částečně zastavil usnesením ze dne 14.4.2025 č.j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 8.5.20253. Žalovaný se k žalobě ani ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil.4. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se nevyjádřili, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal jejich souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.5. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění:Ze Smlouvy ze dne 3.10.2023 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč splatný dne 2.11.2023. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny při prodlení žalovaného s jakoukoli částí závazku. Dle Dodatku č., hodnota, ze dne 5.10.2023 se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč .Z výpisu z běžného účtu předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 3.10.2023 úvěr ve výši 6 000 Kč a dne 5.10.2023 úvěr ve výši 10 000 Kč na účet, z něhož žalovaný odeslal verifikační platbu ve výši 1 Kč dne 3.10.2023.Z dopisu ze dne 15.4.2024 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkynina základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.4.2024.Z výzvy zástupce žalobkyně ze dne 17.10.2024 a podacího archu pošty ze dne 21.10.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 18 564 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.6. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav:Dne 5.10.2023 předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela Smlouvu spolu s dodatkem č., hodnota, , na jejímž základě žalovaný obdržel říjnu 2023 na účet úvěr ve výši 16 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit ve výši spolu s příslušenstvím do 2.11.2023. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru žalobkyně neuvedla žádná konkrétní zjištění a nepředložila žádné důkazy. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny při prodlení žalovaného s jakoukoli částí závazku. Žalovaný nezaplatil ve lhůtě splatnosti ničeho. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.11.2023, ve znění pozdějších dodatků, ke dni 5.4.2024. Přes upomínku žalobkyně ze dne 17.10.2024 žalovaný dluh nezaplatil.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění , ( dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst.1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen „ZSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 odst. 1 ZSU, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 87 odst. 1,2,3 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit .11. V projednávané věci soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že žalovaný ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně vystupoval jako spotřebitel, jelikož nejednal v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Žalobkyně neuvedla žádná konkrétní zjištění ani nepředložila žádné důkazy , že předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila schopnost žalovaného plánovaný úvěr splatit z pohledu jejích měsíčních příjmů a výdajů, proto soud dospěl k závěru, že Smlouva, jež měla být smlouvou o úvěru dle § 2395 o.z., je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 ZSU pro rozpor s § 86 odst. 1 ZSU. Žaluje-li tak žalobkyně na náhradu za to, co poskytla, ač nevznikla platná a účinná smlouva, soud bez dalšího posoudí, zda má žalobkyně právo na vrácení jistiny úvěru podle úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU.12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že uzavřená Smlouva je absolutně neplatná a jiný důvod poskytnutí peněz nebyl tvrzen, žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení (plnění bez právního důvodu) ve výši 16 000 Kč , které je povinna podle speciální úpravy bezdůvodného obohacení dle § 87 ZSU vydat, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jistinu úvěru ve výši 16 000 Kč a ve zbylém rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.13. Pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, soud žalobu v tomto rozsahu rovněž zamítl, neboť byla podána předčasně , když v souladu s § 87 odst.1 ZSU nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká žalobkyni teprve od okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru ( srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.4.2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021) v době podle § 87 odst.1 ZSU, tj. v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k výzvě soudu ke svým majetkovým poměrům nevyjádřil a v řízení byl pasivní, proto soud jako přiměřenou lhůtu k plnění stanovil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř.14. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení dvou různých nároků se samostatným skutkovým základem. Jedná se o nárok na vrácení plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím a dále o nárok z dohody o smluvní pokutě ve výši 2 448 Kč, kdy i žaloba byla takto koncipována, proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu ke každému z těchto žalobních nároků zvlášť ( srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.8.2010, sp.zn. I. ÚS 2717/08) .15. Při rozhodování o nákladech řízení ve vztahu k uplatněnému nároku na plnění z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., § 146 odst.2 věta prvá, když žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 16 000 Kč, což činí 78% celkového nároku, a neú