24 C 121/2025-51 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 4. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost vydat měřící zařízení specifikované ve výroku I. rozsudku s odůvodněním, že na odběrném místě, které bylo žalovanou označeno jako místo, kde bude odebírat zemní plyn, bylo osazeno měřící zařízení, které je ve vlastnictví žalobkyně (provozovatele distribuční soustavy), za účelem měření spotřeby zemního plynu dodávaného žalované do odběrného místa. V odběrném místě dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu podle § 74 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 458/2000 Sb. Ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 stanoví právo provozovatele distribuční soustavy omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru plynu. Z hlediska technických možností lze omezit či přerušit distribuci plynu demontáží měřícího zařízení. Žalované bylo zasláno oznámení o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu, jehož součástí je výzva ke sjednání termínu demontáže měřícího zařízení. Dále se žalobkyně snažila provést demontáž měřícího zařízení, žalovaná však neumožnila na adrese odběrného místa provést demontáž, ačkoliv byla žalobkyní vyzvána ke zpřístupnění. Žalovaná, ačkoliv byla žalobkyní vyzývána k vydání měřícího zařízení, neumožnila provedení demontáže měřícího zařízení na adrese odběrného místa.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Z následujících provedených důkazů po jejich zhodnocení jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a všemu co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně osadila místo spotřeby žalované č. , hodnota, na adrese , adresa, měřidlem kód typu , Anonymizováno, výrobního čísla , hodnota, (protokol o montáži, informace o jednotce). Obchodník s plynem požádal žalobkyni o ukončení dodávek plynu do odběrného místa žalované, a jelikož se plynoměr nepodařilo demontovat, oznámila žalobkyně žalované, že účinky odpojení nastaly ke dni 11. 11. 2024 a od této doby se dopouští neoprávněného odběru (dopis ze dne 22. 1. 2025, žádost o ukončení distribuce plynu, protokol o odpojení, protokol o demontáži, fotografie). Žalobkyně se neúspěšně pokoušela o demontáž měřícího zařízení dne 14. 11. 2024 a dne 22. 1. 2025 (dopis ze dne 14. 11. 2024, podací arch, dopis ze dne 22. 1. 2025, podací lístek). Před podáním žaloby byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k umožnění demotáže měřícího zařízení s tím, že pokud tak neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby (předžalobní upomínka, podací lístek).4. Podle § 71 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „energetický zákon“) je odběr plynu měřen měřicím zařízením. Podle odst. 2 věty první téhož ustanovení jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou. Podle odst. 6 věty první téhož ustanovení jsou výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé podzemních zásobníků plynu povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy a provozovateli distribuční soustavy kdykoliv přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.5. Podle § 74 odst. 1 energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu a) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.6. Podle § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6. energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu mimo jiné při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.7. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále již jen „o. z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně osadila odběrné místo žalované měřícím zařízením (§ 71 odst. 1, 2 energetického zákona), avšak smlouva o distribuci plynu zanikla. Počínaje 12. 11. 2024 tak ze strany žalované dochází k neoprávněnému odběru zemního plynu (§ 74 odst. 1 energetického zákona). Provozovatel distribuční soustavy je na žádost dodavatele plynu (§ 119 vyhl. č. 349/2015 Sb.) oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu [§ 59 odst. 1 písm. j) bod 6. energetického zákona], což se dle technických možností děje zpravidla demontáží měřícího zařízení. Po zániku smlouvy tak vznikla žalované povinnost umožnit přístup k měřícímu zařízení (§ 71 odst. 8 energetického zákona) a vydat jej zpět žalobkyni, avšak žalovaná tuto povinnost nesplnila, ačkoliv byla vyzvána ke zpřístupnění.9. Z vyložených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost podle § 1040 odst. 1 o. z. vydat žalobkyni měřící zařízení specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř.). V daném případě byla úspěšnou účastnicí žalobkyně a náleží jí tudíž právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění účinném od 1. 1. 2025 (advokátní tarif), dále jen „AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). Náklady řízení ve výši 11 982,50 Kč tak sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby [§ 9 odst. 1 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč [§ 13 odst. 1, 4 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT], náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 1 732,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.