CS · EN DE FR brzy

24 C 220/2024-68 — Okresní soud v Chomutově

ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:24.C.220.2024.1
Datum: 2025-03-03
Předmět: zaplacení 39 894,47 Kč s příslušenstvím (úvěr)
Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb."]
["řidičský průkaz""elektronický podpis""smlouva o úvěru""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: zaplacení 39 894,47 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 9. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí žalovanou částku spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se žalovanou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 10. 9. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 44 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve splátkách po 1 903 Kč měsíčně. Žalovaná však uhradila jen 13 splátek v celkové výši 24 739 Kč a dostala se do prodlení, proto byl celý zůstatek úvěru ke dni 21. 6. 2024 zesplatněn.2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.3. Z listiny nazvané smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že obsahuje údaje o žalobkyni a žalované a dále ujednání, že žalobkyně žalované poskytne úvěr ve výši 44 000 Kč tak, že 14 384 Kč poukáže na její účet č. , č. účtu, , 20 816 Kč poukáže na účet , Anonymizováno, za účelem doplacení závazku ze smlouvy č. , hodnota, , ze dne 21. 7. 2022 a 8 800 Kč bude započteno na náklady poskytovatele (tj. nebudou vyplaceny). Naproti tomu by měla žalovaná žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok v sazbě 23,85 % ročně (celkem 39 088 Kč) v 72 měsíčních splátkách po 1 154 Kč, celkem tedy 83 088 Kč a za doplňkové služby dalších 749 Kč měsíčně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční ani zaručený elektronický podpis žalované. Další skutková zjištění soud z této listiny pro níže vyložený právní názor nečinil, stejně jako z listiny nazvané předsmluvní informace. Z fotografie řidičského a občanského průkazu soud zjistil, že se jedná o doklady žalované a z přiložené kontroly se pak podává, že tento občanský průkaz není evidován jako neplatný.4. Z části výpisu z účtu (hlavičky) č. , č. účtu, soud zjistil, že se jedná o účet žalované.5. Z předložených výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná, jako zaměstnankyně , Anonymizováno, za květen až červenec 2022 pobírala v průměru 23 956 Kč čistého.6. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba soud zjistil, že žalovaná z účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobkyni poukázala dne 10. 9. 2022 částku 1 Kč. Totéž se podává z informace o platbě z účtu.7. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky soud zjistil, že si žalobkyně z účtu na účet poukázala 20 816 Kč dne 13. 9. 2022.8. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že žalobkyně žalované na účet č. , Anonymizováno, dne 13. 9. 2022 vyplatila částku 14 384 Kč.9. Z dopisu ze dne 13. 9. 2022 soud zjistil, že zde žalobkyně žalované oznamuje, že 14 384 Kč bude vyplaceno na její účet, 20 816 Kč bude vyplaceno na účet věřitele , Anonymizováno, a 8 800 Kč bude započteno na náklady poskytovatele.10. Z výstupu insolvenčního rejstříku soud zjistil, že k rodnému číslu žalované nebyl dne 9. 9. 2022 nalezen žádný záznam.11. Z listiny nazvané výsledek lustrace soud ničeho nezjistil, neboť není patrno kdo vyplnil hlavičku se jménem a rodným číslem žalované, časem lustrace a výsledkem s počtem záznamů 0, když z xml kódu se pouze podává, že na slovenském , Anonymizováno, zbývá dotazujícímu k 10. 1. 2013 ještě , Anonymizováno, dotazů.12. Z dopisu ze dne 20. 1. 2024 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení 4 106 Kč (-1 903 Kč +1 903 Kč +300 Kč).13. Z dopisu ze dne 5. 2. 2024 soud zjistil, že jím žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení 4 606 Kč (-1 903 Kč +1 903 Kč +300 Kč +500 Kč).14. Z dopisu ze dne 21. 6. 2024 soud zjistil, že jím zástupce žalobkyně oznamoval žalované, že byl úvěr zesplatněn, on převzal zastoupení žalobkyně a současně žalovanou vyzval k zaplacení celkem 52 089,01 Kč, jinak se vystavuje riziku podání žaloby.15. Z předložených podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dvě zásilky, a to dne 20. 1. 2024 a dne 5. 2. 2024.16. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a s přihlédnutím k tvrzení účastnic soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně disponuje osobními údaji žalované a fotografií jejího občanského a řidičského průkazu a dne 13. 9. 2022 jí poukázala na účet 14 384 Kč, přičemž naopak od žalované eviduje úhrady v celkové výši 24 739 Kč.17. Nutno poznamenat, že s velkou mírou pravděpodobnosti žalobkyně se žalovanou jednala o uzavření úvěrové smlouvy, nicméně nebylo to prokázáno na jisto, neboť samotná listina, označená jako smlouva neobsahuje žádný podpis žalované (ať již vlastnoruční či elektronický, který by mu byl postaven na roveň) ani časové razítko. Tím méně pak byl prokázán obsah takového jednání, neboť nelze uzavřít, že listina, kterou žalobkyně označuje jako úvěrovou smlouvu je ta, se kterou by žalovaná snad měla souhlasit. Dlužno rovněž podotknout, že na daný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále již jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).18. Z § 104 zákona o spotřebitelském úvěru se podává, že smlouva, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. Písemnou formu, jak vyplývá z textu citovaného ustanovení, je přitom nutno odlišit od formy listinné, neboť písemná forma může být realizována i bez listinné podoby a bez trvalého nosiče dat, například elektronickými prostředky komunikace na dálku, které splňují požadavky občanského zákoníku na písemnou formu, tedy možnost zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila (§ 561 odst. 1 o. z. a § 562 odst. 1, 2 o. z.). To by však nebyl tento případ, neboť ke sjednání smlouvy mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku SMS kódem. Tato forma přitom nesplňuje požadavek na jednoznačnou identifikaci osoby, která smlouvu sjednává, neboť se tak děje (mimo jiné) bez uznávaného elektronického podpisu, resp. jiného jednoznačného identifikátoru v rámci uceleného systému zabezpečených internetových stránek, případně i bez jakéhokoli ověření telefonního čísla. Nutno tudíž uzavřít, že v projednávaném případě tvrzená smlouva, v níž měl být sjednán spotřebitelský úvěr, trpí nedostatkem písemné formy. V § 104 zákona o spotřebitelském úvěru je dále uvedeno, že nesplnění písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Zákon se zde přitom odchyluje od obecné úpravy stanovící, že právní úkon, který není učiněn ve formě stanovené zákonem, je neplatný (§ 582 odst. 1 o. z.), neboť v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by sankce neplatnosti dopadla nepřiměřeně tvrdě na spotřebitele, který by tím ztratil výhodu splátek, a mohl by se tak dostat do obtížně řešitelné situace, když prostředky z úvěru již zpravidla použil a nemá možnost je bezprostředně splatit v celé výši – kdyby měl tyto prostředky k dispozici, patrně by úvěru vůbec nevyužil. Toto ustanovení je tudíž nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele, tak, že nedostatek písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, pouze pokud by neplatnost způsobila zhoršení postavení spotřebitele, neboť požadavek písemné formy smlouvy je jednou z forem ochrany spotřebitele, jelikož smlouva v písemné formě zaručuje uchování pro spotřebitele nezbytných údajů, týkajících se splácení poskytnutých prostředků, kontaktních údajů věřitele, údajů o době trvaní úvěru, úrokové sazbě, výši splátek a dalších. V projednávaném případě, dle v žalobě tvrzené smlouvy, již měl být úvěr zesplatněn a sankce neplatnosti smlouvy tak zhoršení postavení spotřebitele nezpůsobí. V dané věci by naopak nedostatek písemné formy (a jeho soudní aprobace) svědčil ve prospěch věřitele, který by tak měl možnost (bez ohledu na to, zda se tak skutečně děje) obsah smlouvy kdykoli v neprospěch spotřebitele měnit, neboť pokud smlouva není v listinné podobě (resp. zachycena na trvalém nosiči dat), nelze již s odstupem času zjistit, zda smlouva předložená soudu odpovídá té, která byla vystavena na internetových stránkách žalobkyně ke dni jejího tvrzeného uzavření.19. S přihlédnutím ke shora vyloženým specifikům daného případu považuje soud za nezbytné s nedodržením písemné formy smlouvy, v souladu s principy ochrany spotřebitele, spojit sankci absolutní neplatnosti dle § 582 odst. 1 o. z. Pokud by tak neučinil, pozbylo by ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, týkající se stanovené formy, svého významu.20. Dále z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o.
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.