ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:28.C.58.2025.1 Datum: 2025-05-15 Předmět: zaplacení 117 773,79 Kč s příslušenstvím ( úvěr ) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 99 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 205 []
O co šlo: zaplacení 117 773,79 Kč s příslušenstvím ( úvěr ) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 99 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 153b z. č. 99/1963)
1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153 b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 2. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanou zavázal k zaplacení ve výroku shora uvedené částky s příslušenstvím s tvrzením, že mezi účastnicemi byla dne 18. 2. 2021, po předchozím řádném zkoumání úvěruschopnosti žalované, uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky. Dle smlouvy byla žalovaná oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy však maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se naproti tomu zavázala takto poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za něj úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 120 000 Kč, a žalovaná byla povinna poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k prvnímu čerpání úvěru. Během úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku ve výši 149 196 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradila částku 85 048 Kč. Jelikož žalovaná porušila závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 7.1 ÚP úvěr zesplatnit a to ke dni 13. 11. 2024. Žalovaná po zesplatnění úvěru již žádnou částku neuhradila a její závazek tak činí 117 773,79 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 115 217,79 Kč, poplatků ve výši 156 Kč, nákladů na vymáhání 900 Kč definovaných ve smlouvě a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč požadovaných rovněž v souladu se smlouvou. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ani na tu však žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 15. 5. 2025. Žalované bylo dne 14. 4. 2025 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.4. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila a zástupce žalobkyně navrhl žalobě vyhovět rozsudkem pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).5. V posuzované věci se jedná o spor z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. a § 2 a 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. , spisová značka, . Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalovaného, jež mu vnikly z uvedeného titulu.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 39 114,68 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 889 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 5 820 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117 773,79 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2025 náhrada 2 379,24 Kč za 200 ujetých km v částce 1 479,24 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,6 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 459,24 Kč ve výši 5 766,44 Kč.