30 C 27/2025-17 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 10. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 38 159,23 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, . Nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie vyúčtovaného fakturou číslo , hodnota, . Žalovaná částka obsahovala i 240 Kč poplatku za doručovanou upomínku k zaplacení dle ustanovení VOPDE.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 10. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu zaplatit dohodnutou cenu. Za období od 30. 8. 2022 do 22. 5. 2023 vystavila žalobkyně žalované fakturu číslo , hodnota, , která byla splatná dne 7. 6. 2023 na částku 68 531,45 Kč.4. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10.8.2022 neobsahovala ustanovení o smluvních sankcích.5. Shora zjištěné skutečnosti soud porovnal s tvrzeními žalobkyně a dospěl k závěru, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smluvní vztah na odběr elektřiny v odběrném místě na adrese shora uvedené a zavázala se platit za spotřebovanou elektřinu řádně a včas dle doručovaného vyúčtování za fakturační období částky dle Ceníku žalobkyně. Žalovaná nedoplatila částku za elektřiny dle vyúčtování provedeného fakturou č. , hodnota, .6. Podle ust. § 2079 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Protože energie jsou ovladatelnou přírodní silou a v praxi se staly předmětem obchodu, považoval soud smlouvu o sdružených službách dodávek elektřiny za smlouvu kupní s odchylkami v podobě speciální úpravy, kterou provedl z.č. 548/2000 Sb. o o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), jak je níže uvedeno.7. Podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Zbytek svého nároku ve výši 240 Kč uplatnila žalobkyně s odkazem na všeobecné podmínky dodávky elektřiny, v nichž byl tento poplatek sjednán. Žalobkyní požadovaný poplatek je nutno posoudit jako smluvní pokutu (§ 2048 o. z.), když se rovněž jedná o sankci za porušení smlouvy. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Ústavní soud ve svém nálezu sp.zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 mimo jiné uvedl, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, apod.). V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že uvedením ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách se žalobkyně dopustila jednání v rozporu se shora uvedenou zásadou rovnosti a poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto žalobu co do částky ve výši 280Kč zamítl (výrok II. rozsudku).10. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 3 705 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 527 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 38 159,23 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.