ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:31.C.76.2024.1 Datum: 2025-08-27 Předmět: zaplacení 15 485,73 Kč s příslušenstvím (úvěr) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 15 ["postoupení pohledávky""smlouva o úvěru""prodlení věřitele"]
O co šlo: zaplacení 15 485,73 Kč s příslušenstvím (úvěr) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 15 485,73 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného revolvingového úvěru, který žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) na základě Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 22. 6. 2012 dle dispozic ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 3. 8. 2020, a to s úvěrovým rámcem do výše 10 000 Kč, ze kterého žalovaná čerpala, nicméně jej následně řádně a včas sjednaným způsobem nesplatila, a proto byl debetní zůstatek 13 685,73 Kč ke dni 26. 8. 2022 převeden na nově zřízený úvěrový účet, přičemž žalovaná na vzniklý dluh, který žalobkyně uplatnila včetně poplatků ve výši 1 800 Kč za 3 upomínky po 600 Kč, dosud nic neuhradila.2. Rozsudkem ze dne 29.7.2024 č.j. 31C 76/2024 – 78 soud žalobu o zaplacení částky 15 485,73 Kč zamítl a současně nepřiznal žádnému z účastníku právo na náhradu nákladů řízení. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22.4.2025 č.j. 12Co 727/2024 – 89 k odvolání právní zástupkyně žalobkyně, rozsudek okresního soudu zrušil co do zamítnutí částky 13 658,73 Kč s příslušenstvím. Usnesení nabylo PM dne 9.6.20253. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, a to na podkladě Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 22. 6. 2012 ve spojení s žádostí žalované o Flexicredit ze dne 26. 6. 2019 a dispozicemi ke smlouvě o bankovních produktech ze dne 3. 8. 2020, čímž bylo umožněno žalované čerpat finanční prostředky na jejím běžném účtu až do výše limitu 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaná svou povinnost nesplnila, zejména tím, že překročila sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácela úvěr řádně a včas. Z toho důvodu banka využila svého práva a v souladu se smlouvou převedla dne 26.8.2022 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 13 685,73 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. , č. účtu, , a to za účelem jeho uhrazení žalovanou. Žalovaná přesto svoji povinnost nesplnila a dlužnou částku nesplatila, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 2.1.2023 zesplatnila. K otázce řádného zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně vycházela z obsahu žádosti žalované, kdy žalovaná uvedla informace o svém rodinném stavu, způsobu bydlení, o svém pracovním poměru, včetně výše čistého příjmu a příjmu domácnosti. Aktivní legitimace žalobkyně vyplynula ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a před tím z předchůdkyně žalobkyně na , právnická osoba, ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Dopisem ze dne 9.10.2023 vyzvala právní zástupkyně žalovanou k úhradě dlužné částky.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2665 o.z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.8. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, přičemž součástí smlouvy byly podmínky vedení běžného účtu, kontokorentního úvěru, včetně sazebníku poplatků. Pohledávka žalobkyně má původ v závazku banky poskytnout žalované kontokorentní úvěr, umožňující žalované čerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného úvěrového limitu, přičemž žalovaná sjednanou výši úvěrového limitu překročila (13 685,73 Kč) a úvěr nesplácela řádně a včas. Uvedená částka vyplynula z výpisu z běžného účtu ze dne 29.7.2022, ve kterém byla uvedena částka konečného zůstatku ve výši 12 886,73 Kč a k této částce byla připočtena celková částka obratů ve výši 1 044,03 Kč. Tato skutečnost vyplynula z výpisu ze dne 31.8.2022. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem ověřovala zjištěné informace ohledně úvěruschopnosti žalované, kdy z důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela jednak z tvrzení žalované, jejích příjmů a výdajů. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku ve výši 13 658,73 Kč včetně požadovaného příslušenství.11. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 14 342 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2000 Kč ( 1 000 Kč za podání žaloby a 1 000 Kč za odvolání), dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 485,73 Kč ve výši 1 740 Kč za každý z 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění, vyjádření k výzvě soudu ze dne 15.7.2024 a odvolání ), včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 2 142 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.