45 C 1/2025-20 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 5.9.2024 domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 25 199,01 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 7.7.2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 7.10.2022. Žalovaný o poskytnutí úvěru zažádal prostřednictvím internetových stránek (www., Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) po zaregistrování a zřízení uživatelského účtu. Peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč byly žalovanému poskytnuty dne 7.7.2022 bankovním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , a to po prověření platební schopnosti žalovaného provedením lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Ze strany předchůdkyně žalobkyně nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Smlouva byla podepsána za pomocí unikátního SMS kódu , Anonymizováno, . Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky ani poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 199,01 Kč do uvedeného data splatnosti nevrátil, a to ani částečně. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 15 000 Kč i nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 199,01 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.3.2024 postoupena na žalobkyni. Právním zástupcem žalobkyně byla dne 15.3.2024 odeslána žalovanému výzva k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu bez omluvy nedostavil, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 6.7.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6.7.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jednorázový bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 199,01 Kč, tj. celkem 25 199,01 Kč, a to formou tří měsíčních splátek ve výší 8 731 Kč, se splatností celého úvěru dne 7.10.2022. Zápůjční úroková sazba činila 40 % ročně, RPSN 3 533,35 %. Smlouva je za žalovaného podepsána dne 6. 7. 2022 SMS kódem , Anonymizováno, .5. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 6.7.2022 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému informace o věřiteli úvěru, základních vlastnostech poskytovaného spotřebitelského úvěru, nákladech souvisejících s úvěrem a dalších právních aspektech. Tento formulář byl žalovaným podepsán za pomoci SMS kódu , Anonymizováno, .6. Z Potvrzení o platbě ze dne 11.3.2024 bylo zjištěno, že společnost Fio Banka, a.s. potvrdila odeslání bezhotovostní platby ve výši 15 000 Kč uskutečněné dne 7.7.2022 z účtu , č. účtu, vedeného na jméno předchůdkyně žalobkyně na účet , č. účtu, se zprávou pro příjemce: Zapujcka , Anonymizováno, .7. Z Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5.3.2024 a Seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , Anonymizováno, ve výši 25 199,01 Kč byla postoupena předchůdkyní žalobkyně žalobkyni.8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky v celkové výši 31 915,57 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky do tří dnů.9. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě předmětné pohledávky ve výši 31 915,57 Kč, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, uzavřené dne 8.7.2022 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným.10. Z Podacího lístku ze dne 15.3.2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému dne 15.3.2024 zásilku.11. Ze Sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 11.3.2025 bylo zjištěno, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný. Na tento účet byla připsána dne 8.7.2022 platba ve výši 15 000 Kč pod VS , var. symbol, .12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 6.7.2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně vrátit jistinu včetně poplatku za poskytnutí úvěru v celkové výši 25 199,01 Kč formou tří měsíčních splátek ve výší 8 731 Kč, nejpozději do 7.10.2022. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 8.7.2022 bezhotovostně na jeho bankovní účet částku 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně se při uzavírání smlouvy nezabývala schopností žalovaného úvěr splácet. Žalovaný ničeho na úvěr nevrátil. Pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě závazku s výstrahou jeho soudního vymáhání.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Dle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.19. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řád