45 C 230/2024-89 — Okresní soud v Chomutově

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud jeho manželství rozvedl. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, na státním zámku před Obecním úřadem , adresa, . U obou manželů se jednalo o první manželství. Manželství zůstalo bezdětné. Manželé se spolu od poloviny roku 1994 neviděli. Manžel neví, kde se manželka zdržuje, nemá na ni žádný kontakt. Manželství je pouhým formálním svazkem.2. Manželka s rozvodem vyslovila souhlas, k návrhu na rozvod manželství se připojila. Ve věci uvedla, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, , jednalo se o její první manželství. V době uzavření manželství jí bylo 18 let. Do sňatku byla donucena otcem, jinak by se musela odstěhovat z domova. Sňatek byl uzavřen z toho důvodu, aby se manžel nemusel vracet do Vietnamu. Manželé se viděli pouze v den uzavření manželství. V roce 1994 jí dal otec podepsat nějaký dokument s tím, že vše zařídí, proto si myslela, že je již rozvedená. Z tohoto důvodu měla za to, že nic nebrání tomu, aby uzavřela další manželství.3. K vyjádření manželky manžel uvedl, že nesouhlasí s tím, že by se jednalo o účelový sňatek.4. Dříve, než soud přikročil k rozhodování o věci samé, zabýval se tím, zda je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) českého soudu a zjišťováním rozhodného práva, když vycházel ze skutečností, že manželka je státní občankou České republiky, manžel je občanem Vietnamské socialistické republiky a oba manželé mají v České republice obvyklý pobyt. Dle článku 20 odst. 2 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, publ. pod č. 98/1984 Sb. jestliže jeden z manželů je občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, justiční orgán, u něhož probíhá rozvodové řízení, rozhoduje podle právního řádu svého státu. Dle článku 20 odst. 4 věta první uvedené smlouvy v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je příslušný justiční orgán smluvní strany, na jejímž území mají nebo měli oba manželé poslední společné bydliště. Z uvedeného vyplývá, že v projednávaném případě je dána pravomoc českého soudu, a že rozvod manželství se řídí právním řádem České republiky.5. Z Oddacího listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, .6. Z Oddacího listu ze dne , datum, bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, , což je zapsáno v knize manželství matričního úřadu , adresa, , ve , hodnota, , Anonymizováno7. Ze shodného prohlášení manželů bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před Obecním úřadem , adresa, . Před uzavřením manželství se manželé znali krátce, pouze několik týdnů. Manželství bylo uzavřeno na straně manžela z důvodu, že byli mladí, na straně manželky z donucení. Po uzavření manželství se manželé viděli již jen pár dnů, od roku 1992 spolu již nebyli v kontaktu. Od počátku manželství neplnilo žádnou funkci, manželé nesdíleli společnou domácnost, nikdy spolu jako manželé nežili. Ani jeden z manželů nemá zájem na trvání manželství, oba se chtějí rozvést. Manželé nemají společné děti.8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.9. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.10. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.11. Podle § 757 odst. 1 občanského zákoníku připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podal druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Podle § 757 odst. 2 občanského zákoníku pak dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.12. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.13. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že podmínky vyžadované zákonem pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Manželství účastníků již od svého počátku neplní žádný společenský účel, je rozvrácené a nefunkční, účastníci spolu nikdy netvořili manželské či rodinné společenství, nikdy spolu nehospodařili. Ani jeden z manželů nemá na trvání manželství zájem. Vzhledem k uvedenému nelze dle názoru soudu ani v budoucnu předpokládat, že by manželství účastníků mohlo plnit své společenské funkce. Soud proto manželství účastníků považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Protože je manželství účastníků v současnosti pouhým formálním svazkem, soud žalobě na rozvod manželství vyhověl v souladu s ustanovením § 755 odst. 1 občanského zákoníku.14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle kterého účastníci řízení o rozvod manželství nemají právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku.15. Vzhledem k tomu, že nebyl zaplacen soudní poplatek za návrh na zahájení řízení a soud již začal jednat ve věci samé, bylo v souladu s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodnuto o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek v rozhodnutí, jímž se řízení končí. Soudní poplatek za návrh činí podle položky 4 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že návrh na rozvod manželství podal manžel, byla povinnost k úhradě soudního poplatku uložena jemu.