57 C 148/2024-21 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 13.9.2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 17 502 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný byl v období od 22.4.2019 do 21.4.2020 vlastníkem – provozovatelem osobního motorového vozidla r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, , přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od 22.4.2019 do 21.4.2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném (dále jen „ZPOPV“). Žalobkyni tak vznikl podle ust. § 4 odst. 1 ZPOPV nárok na příspěvek. Žalobkyně vyzvala žalovaného v souladu s ZPOPV k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 47 Kč x 366 dnů a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Ten však ničeho neuhradil. Žalobkyně se tak celkem domáhá zaplacení částky ve výši 17 502 Kč s příslušným úrokem z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní.3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že podmínky stanovené § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), jsou splněny, pročež ve věci rozhodl bez nařízeného jednání.4. Z Výzev k zaplacení dlužné částky ze dne 4.1.2024 a ze dne 4.6.2024 je patrné, že žalobkyně urgovala žalovaného o úhradu částky ve výši 17 202 Kč za dlužné povinné ručení k osobnímu autu r.z. , Anonymizováno, za období bez pojištění od 22.4.2019 do 21.4.2020.5. Z listiny označené jako Pojištění vozidla je patrné, že vozidlo tov. zn. Renault Laguna r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, bylo pojištěno naposledy za období od 24.6.2018 do 23.6.2019 z titulu smlouvy uzavřené původní vlastnicí vozidla a ČSOB Pojišťovnou a.s. Vlastnicí byla , jméno FO, , nar. 7.8.1975 a provozovatelem , jméno FO, , nar. 8.5.1956.6. Z Čestného prohlášení ze dne 3.12.2023 bylo zjištěno, že původní vlastnice prodala citované vozidlo kupní smlouvou žalovanému, a to v roce 2016.7. Z listin označených jako Potvrzení ze dne 29.11.2023 a Výpis z , adresa, pro vidimaci vyplynulo, že původní vlastnice ověřovala podpis na plné moci k přepisu citovaného vozidla, přidané ke kupní smlouvě vozidla.8. Z Kupní smlouvy o prodeji vozidla soud zjistil, že byla uzavřena zmocněnou osobou , jméno FO, jako prodávajícím a kupujícím , Jméno žalovaného, – nyní žalovaným, a to dne 7.10.2018. Žalovaný byl v této listině identifikován svým rodným číslem. Kupní smlouva nese podpisy obou smluvních stran.9. Z listiny označené jako Zjištěné údaje o vozidle a povinných osobách je zřejmé, že se jednalo o vozidlo tov. zn. Renault Laguna r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, se zdvihovým objemem nad 1350 cm3 do 1850 cm3, palivo benzín. V registru Ministerstva dopravy byl jako vlastník a provozovatel vozidla evidován žalovaný, identifikovaný svým rodným číslem.10. Třemi upomínkami o úhradu ze dne 3.4.2024, 6.5.2024 a 30.7.2024 urgovala žalobkyně žalovaného o úhradu dluhu ve výši 18 235 Kč včetně kapitalizovaného úroku z prodlení (366 dnů x 47 Kč), dále o náklady uplatnění 300 Kč.11. Z předložených listin soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný v rozhodném období od 22.4.2019 do 21.4.2020 byl vlastníkem/provozovatelem osobního motorového vozidla tov. zn. Renault Laguna r. z. , Anonymizováno, , VIN , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, , s objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, a že v tomto celkovém období pro uvedené vozidlo nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Vozidlo bylo pojištěno naposledy od 24.6.2018 do 23.6.2019 z titulu smlouvy uzavřené původní vlastnicí vozidla a ČSOB Pojišťovnou a.s. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku postupně, avšak nyní v celkové výši 17 202 Kč (tj. 47 Kč x 366 dnů) a nákladů za uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Žalovaný však ve stanovené lhůtě, jakož ani později, na dlužnou částku ničeho nezaplatil.12. Po právní stránce soud žalobkyní uplatněný nárok posoudil jako nárok na zaplacení příspěvku za dobu, po níž bylo motorové vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu, podle § 4 ZPOPV ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 417/2017 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (výše denní sazby činí 47 Kč, tj. celkem 17 202 Kč za dobu 366 dnů). Dle § 2a téže vyhlášky žalobkyni v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva vzniká právo na příspěvek ve výši 300 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou příspěvku (§ 1968 NOZ), vznikla žalovanému povinnost zaplatit nejen příspěvek a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, ale i úroky z prodlení dle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 038 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 písm. d) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.14. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.