7 C 221/2024-111 — Okresní soud v Chomutově

Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 455,87 Kč s kapitalizovaným úrokem vevýši 17 017,55 Kč od 6. 8. 2022 do 1. 8. 2023, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 620,64 Kč od 6. 8. 2022 do 1. 8. 2023, úrokem 10,19 % ročně z částky 115 498,02 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 017,55 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 620,64 Kč od 2. 8. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 115 498,02 Kč od 2. 8. 2023 do 20. 9. 2024, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 52 988,02 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 62 510 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 72 962,59 Kč, a todo tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.OdůvodněníŽalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 152 965,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, . v likvidaci, IČO , IČO, , s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne , datum, na základě návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne , datum, . Rozsudkem ze dne 6. 11. 2024 rozhodl okresní soud tak, že ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 510 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 21. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II. byla žaloba ohledně zaplacení částky 90 455,87 Kč s příslušenstvím zamítnuta a ve výroku III. rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání, a to do všech jeho výroků. Odvolací soud rozsudek okresního soudu usnesením ze dne 5. 3. 2025 zrušil, a to ve výrocích II. a III. a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, a dále odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání žalobkyně směřující proti výroku I. rozsudku okresního soudu. Vyhovující výrok I. ve věci samé rozsudku okresního soudu, a to ohledně částky 62 510 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 21. 9. 2024 do zaplacení, se proto nestal předmětem přezkumu ze strany odvolacího soudu a nabyl právní moci. Odvolací soud v rámci svého odůvodnění uvedl, že okresní soud dospěl k nesprávnému závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečným způsobem provedla ověření výdajové stránky, a tedy i schopnost splácet úvěr, žalovaného. Odvolací soud uzavřel, že nepovažuje úvěrovou smlouvu, z níž žalobkyně dovozuje žalobou uplatněné nároky, za neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 152 965,87 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, a to dne , datum, na základě návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr v prav ideálních měsíčních splátkách. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 10,19 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaný neplnil své povinnosti platit měsíční splátky řádně a včas. Původní věřitel (, právnická osoba, .) proto zaslal žalovanému poslední výzvu ze dne 4. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezjednal nápravu, původní věřitel prohlášením nesplacené části úvěru nesplacenou část úvěru zesplatnil ke dni 5. 8. 2022. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě nesplacené jistiny úvěru v částce 115 498,02 Kč i nesplacený smluvní úrok ve výši 17 017,55 Kč, vyúčtovaný úrok z prodlení 485,79 Kč, dále nevyúčtovaný úrok z prodlení ve výši 17 134,85 Kč a dále poplatky ve výši 4 100 Kč. Původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to nahlédnutím do NRKI, BRKI, registru vedených v SOLUS, insolvenčního rejstříku, nahlédnutím do centrální evidence exekucí, a dále ověřením pravidelných příjmů žalovaného. Měsíční příjmovou stránku žalovaného činila částka , hodnota, . Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 8. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 7. 12. 2023. Dne 2. 10. 2024 zaslala žalobkyně soudu doplnění žaloby, v němž uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že měsíční příjmová stránka žalovaného činila částku ve výši , hodnota, . Byla rovněž posouzena kredibilita žalovaného nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle sdělení informací od žalovaného a statistických údajů databáze , právnická osoba, původní věřitel dospěl k závěru, že průměrné měsíční výdaje činí celkem , hodnota, (, hodnota, závazky a , hodnota, ostatní výdaje, tj. strava, bydlení, ošacení, hygiena, apod.). Smlouva o spotřebitelském úvěru byla konsolidací již existující úvěrové smlouvy a došlo ke snížení měsíčního úvěrového zatížení žalovaného. Příchozí úhrady na úvěr činí celkem 137 490 Kč. Dne 15. 10. 2024 žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného považuje za dostatečné a v souladu se zákonem, odbornou literaturou a ustálenou praxí soudů. K ověření příjmové stránky žalovaného si vyžádala doklad od zaměstnavatele, který deklaroval jeho pravidelný příjme a výdajovou stránku žalovaného ověřila z dostupných veřejných a spolehlivých informací publikovaných Českým statistickým úřadem. Výdaje žalovaného před poskytnutím úvěru byly dovozeny na základě sdělení žalovaného a ověřením dat ze statistických údajů. Dle databáze Českého statistického úřadu v rozhodné době (rok 2019) jsou spotřební výdaje domácnosti - průměrné měsíční výdaje , hodnota, . Žalovaný tvrdil, že disponuje bytem v osobním vlastnictví, měsíční výdaje proto byly sníženy na částku , hodnota, . Žalovaný dále uvedl, že splátky jiných závazků činí před poskytnutím úvěru částku , hodnota, , jež byly částečně konsolidovány. Při odečtení příjmů a výdajů vyšla potenciální volná cash-flow žalovaného na částku , hodnota, . Závěrem žalobkyně navrhla žalobě vyhovět.Žalovaný se ve věci nevyjádřil.Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 10. 2019 vyplývá, že žalovaný požádal předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., o úvěr v částce 200 000 Kč. Zápůjční úroková sazba činila 10,19 % ročně, počet měsíčních splátek činil 60, přičemž výše měsíční splátky byla stanovena na částku 4 583 Kč. Doba trvání úvěru byla dohodnuta do 16. 9. 2024. Celková částka k zaplacení byla stanovena na 255 768 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v bytě v osobním vlastnictví, je zaměstnán jako dělník/řemeslník/pracovník výroby/údržbář/mechanik/technik u společnosti , právnická osoba, , a to na dobu neurčitou. Měsíční příjem činí , hodnota, . Mezi výdaji je v žádosti uvedeno, že celkové splátky (včetně splátek leasingu) činí , hodnota, , výše limitu kontokorentních úvěrů činí , hodnota, . V čl. VI. odst. 1 návrhu smlouvy bylo uvedeno, že v případě prodlení klienta s plněním dluhu vyplývajícího z této smlouvy je banka oprávněna požadovat, aby klient uhradil účelně vynaložené náklady, které bance vznikly v souvislosti s prodlením klienta, přičemž tyto náklady jsou splatné v okamžiku, kdy je banka klientovi vyúčtuje, dále úrok z prodlení ode dne prodlení do úplného zaplacení dlužné částky, ohledně níž je klient v prodlení, a zároveň smluvní pokutu. Dle čl. VI. odst. 3 smlouvy j banka oprávněna účtovat klientovi smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou do okamžiku, kdy se stane úvěr v důsledku prodlení klienta splatným, ledaže se uplatní odst. 4. Banka je oprávněna dle svého uvážení účtovat smluvní pokutu v nižší než sjednané výši. V jednom kalendářním roce nesmí celková výše takto vyúčtovaných smluvních pokut přesáhnout 3 000 Kč. Dle čl. VI. odst. 4 dle části IX. této smlouvy, v důsledku čehož s úvěr stane splatným, nebo souhrn smluvních pokut uplatněných dle předchozího odstavce v příslušném kalendářním roce dosáhl limitu 3 000 Kč je banka oprávněna účtovat klientovi smluvní pokutu v výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení, a to až do úplného splacení. Dále žalobkyně doložila Všeobecné obchodní podmínky Sberbank ze dne 15. 11