7 C 90/2025-81 — Okresní soud v Chomutově

Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost , právnická osoba, (původně , právnická osoba, ), IČO: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně”) s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru. Následně byla pohledávka postoupena společnosti , právnická osoba, . a poté žalobkyni. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Peněžitá částka byla žalované poskytnuta bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Předchůdkyně žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Žalobkyně požadovala žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož mezi původním věřitelem a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými předchůdkyní žalobkyně a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 26. 12. 2024.Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná se, ač řádně a včas předvolána bez omluvy nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 vyplývá, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 26. 12. 2024 vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu.Z potvrzení o provedené platbě ze dne 11. 7. 2023 vyplývá, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla dne 11. 7. 2023 provedena platba ve výši 20 000 Kč na účet , č. účtu, , VS , var. symbol, .Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že mezi společností , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem byla postoupena pohledávka za žalovanou.Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2024 a seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla postoupena pohledávka za žalovanou.Z podacího lístku ze dne 26. 12. 2024 vyplývá, že žalované byla ze strany právního zástupce žalobkyně zasílána písemnost.Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne 23. 6. 2025 vyplývá, že majitelem účtu č. , č. účtu, byla žalovaná. Dále ze sdělení banky vyplývá, že dne 11. 7. 2023 byla na předmětný účet připsána platba 20 000 Kč.Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Předchůdkyně žalobkyně převedla dne 11. 7. 2023 na účet žalované částku 20 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni.Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 11. 7. 2023 částku 20 000 Kč. Soud shledal plnění předchůdkyně žalobkyně na účet žalované plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku). Ze strany žalované nebylo nijak tvrzeno a tím méně prokázáno, že by provedla jakoukoli úhradu žalobkyni či jejímu právnímu předchůdci. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Kvalifikovanou výzvou k plnění je předžalobní výzva, datum splatnosti byl v této výzvě stanoven na den 5. 1. 2025, tohoto data tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 6. 1. 2025 do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 občanského zákoníku).Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle úspěchu žalobkyně, jež zároveň doložila, že splnila podmínky stanovené § 142a o.s.ř., v daném případě nákladů za uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč a nákladů na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1. 7. 2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni tedy dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „tarif“) ve znění účinném do 31. 12. 2024 náleží odměna ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 1 200 Kč (3 x 300 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobkyně dále tvoří DPH, jehož je advokát zastupující v této věci dle ověření soudem plátcem, v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 252 Kč. Celkem tedy náklady řízení na straně žalobkyně při součtu výše uvedených částek činí 2 252 Kč (800 + 1 200 + 252).