8 C 49/2025-115 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit 119 832,86 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 12 840,82 Kč za dobu od 27.7.2021 do 17.10.2024, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 355,96 Kč za shodnou dobu, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 119 832,86 Kč od 18.10.2024 do zaplacení a úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 119 832,86 Kč od 18.10.2024 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že dne 27.7.2021 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na jejímž základě se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 150 000 Kč, což dne učinil. Nedílnou součástí Smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,9 % ročně. Žalovaný své platební povinnosti řádně neplnil, když neuhradil dvě po sobě jdoucí měsíční splátky, žalobce tedy využil svého práva sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil. Dlužná jistina činí 117 718,86 Kč, částku 2 114 Kč tvoří dlužné poplatky za tři upomínky po 500 Kč a dlužné pojistné. Žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, zejména vycházel z údajů poskytnutých žalovaným. Žalobce též provedl lustrace žalovaného v dostupných registrech. Při individuálním hodnocení žalovaného žalobce vzal v potaz jeho příjmy a výdaje odhadnuté na základě statistických dat ČSÚ, čímž zjistil disponibilní příjem žalovaného. Dále žalobce upozornil, že žalovaný po dlouhou dobu úvěry splácel s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27.9.2023.2. V podání ze dne 24.2.2025 žalobce doplnil, že splatnost úvěru byla sjednána na dobu 84 měsíců. Zjištěný příjem žalovaného činil 17 600 Kč, zjištěné výdaje činily 10 184 Kč, tyto byly vypočteny na základě informací ze žádosti o úvěr a údajů o životním minimu. Takto byla zjištěna platební kapacita žalovaného ve výši 7 416 Kč měsíčně, tedy dostatečná pro splátky předmětného úvěru ve výši 2 551 Kč. Z interních a externích registrů nebyla zjištěna rizikovost žalovaného.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.4. Žalobce se z jednání soudu omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), k jednání soudu nedostavil. Soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26.7.2021 mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným vyplynulo, že jejím předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit 84 měsíčních splátkách po 2 551 Kč. Jako nedílná součást smlouvy byly sjednány obchodní podmínky, pojistné podmínky a sazebník, které žalobce všechny doložil. Stejně tak formulář s informacemi o předmětném úvěru.6. Z výpisu z úvěrového účtu předloženého žalobcem ve dvou verzích vyplynulo, že žalovaný čerpal částku 150 000 Kč, celkem na dluh v době od 14.8.2021 do 20.8.2023 uhradil 68 206,96 Kč.7. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 27.7.2021 do 31.7.2021 vyplynulo, že tomuto bylo dne 28.7.2021 poskytnuto 150 000 Kč z úvěru. Z výpisu z daného účtu za období července 2021 vyplynulo, že počáteční zůstatek činil 0 Kč, konečný pak 46 244,81 Kč, celkové příjmy pak 169 487,95 Kč a celkové výdaje 123 243,14 Kč. Žalovaný obdržel 17 747 Kč od obce , adresa, a dalších 1 740,95 Kč z blíže neurčeného úvěru. Z fragmentu výpisu z účtu žalovaného ohledně tří plateb vyplynulo, že v květnu 2021 obdržel 17 687,90 Kč, v červnu 2021 obdržel 17 677 Kč a v červenci 2021 pak 17 747 Kč.8. Z nedatové lustrace žalovaného z registru CBCB, že má u banky jeden splátkový a jeden nesplátkový kontrakt, jedna žádost o úvěr mu byla zamítnuta. Měsíční splátky žalovaného činí částku 1 212 Kč, dále disponuje kontokorentem do limitu 2 000 Kč.9. Z nepodepsané žádosti o úvěr vyplynulo, že v této jsou obsaženy podrobní informace o budoucím úvěru a dále údaje o žalovaném. Co se týče jeho poměrů, je zde uvedeno, že jeho čistý měsíční příjem činí 17 600 Kč, jeho výdaje kromě úvěrů činí 1 000 Kč měsíčně, výdaje na úvěry pak 1 212 Kč. Žalovaný je svobodný, žije u rodičů, jeho domácnost má jednoho člena. Žalobce dále doložil podepsanou žádost o úvěr ze dne 14.7.2021, kde žalovaný svým podpisem stvrdil shora uvedené příjmy a výdaje.10. Z upomínky ze dne 30.10.2023 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce žalovanému ohledně dlužných splátek předmětného úvěru s výstrahou jeho zesplatnění. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 20.11.2023. K tomu žalobce doložil další tři upomínky adresované žalovanému bez dokladu jejich odeslání. Z oznámení ze dne 22.1.2024 vyplynulo, že tímto oznámil žalobce žalovanému, že ke dni 20.1.2024 prohlásil předmětný úvěr za splatný s ohledem na neplnění povinností ze strany žalovaného. Dle připojené dodejky byla písemnost ve sféře dispozice žalovaného dne 23.1.2024.11. Z předžalobní upomínky vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému ohledně úhrady předmětného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání.12. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o úvěru, jak je shora uvedeno, v souvislosti s touto smlouvou čerpal bezhotovostně 150 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 10,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 2 551 Kč a poplatky. Žalovaný v dané souvislosti uhradil celkem 68 793,04 Kč, pravidelné splátky nicméně řádně a včas nehradila, žalobce po zaslání upomínky shora specifikované žalovanému zaslal oznámení o zesplatnění úvěru, jak je shora rovněž uvedeno. Žalobce před uzavřením smlouvy lustroval žalovaného v registru CBCB, měl k dispozici výpisy z jejího účtu ohledně příjmů zmíněných v odstavci 7. tohoto rozsudku a dále výpis z účtu žalovaného za měsíc července 2021.13. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 29.5.2022 (dále jen „zákon o úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel 150 000 Kč. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá zákon o úvěru (§ 2 tohoto zákona), neboť se v daném případě jedná o peněžitý úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce pak argumentoval tím, že se schopností žalovaného splácet úvěr podrobně a zodpovědně zabýval (§ 86 odst. 1 zákona o úvěru), tomuto závěru však soud nepřisvědčil. Žalobce sice po formální stránce učinil určitá šetření, nicméně tyto v souladu se zákonnými pravidly nevyhodnotil. Je dále zřejmé, že nepostačuje si pouze od spotřebitele či z jiných zdrojů opatřit příslušné relevantní informace, ale je pro naplnění smyslu zákona nutné z těchto také učinit kvalifikovaný závěr.15. Jediným objektivním důkazem o konkrétních poměrech žalovaného, který si žalobce opatřil, byl výpis z bankovního účtu žalovaného. Ovšem pouze výpis předcházející 26 dní poskytnutí předmětného úvěru, nejedná se tedy o důkaz, který by mohl objektivně a na delší ploše poskytnout důvěryhodný obrázek o poměrech žalovaného. Samotný výpis pak spíše vypovídal o rizikovosti žalovaného, neboť tento zahajoval daný měsíc s nulovým zůstatkem a kromě značného úvěru od žalobce čerpal úvěr další. Žalobce pak měl