8 C 82/2025-73 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost uhradit 59 438,73 Kč spolu s úrokem z prodlení za dobu od 1. 3. 2024 do 31. 10. 2024 ve výši 5 733,39 Kč, úrokem ve výši 11 474,46 Kč od 1. 3. 2024 do 31. 10. 2024, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 59 438,73 Kč od 1. 11. 2024 až do zaplacení a úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 59 438,73 Kč od 1. 11. 2024 do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , registrační číslo: , tel. číslo, , se sídlem v , Anonymizováno, podnikající v České republice svým odštěpným závodem , právnická osoba, , IČO: , IČO, (vystupující jako , jméno FO, bank!, dále jen „, Anonymizováno, “), uzavřel s žalovaným dne 30. 6. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalovaný čerpal revolvingový úvěr až do výše 70 000 Kč. Své povinnost úvěr měsíčně splácet spolu se sjednaným úrokem počínaje dnem 17. 7. 2020 žalovaný řádně neplnil, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil ke dni 29. 2. 2024. K tomuto dni dluh odpovídá žalované částce. BNP Paribas před uzavřením předmětné smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když provedl jeho lustraci v registru SOLUS, v registru CBCB a z informací sdělených žalovaným v žádosti o úvěru. V případě předmětného úvěru se také jednalo o konsolidaci úvěrů předchozích do jednoho nového úvěru. Souhlasným prohlášením , Anonymizováno, s žalobcem se žalobce stal smluvní stranou předmětné smlouvy s účinností od 1. 11. 2023.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Žalovaný se, ač řádně a včas předvolán, k jednání soudu nedostavil, soud tedy dle s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalobce byl při jednání poučen soudem dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. nechť doplní tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, když tato jsou uvedena v žalobě pouze velmi obecně a nechť tedy uvede, jaká konkrétní zjištění při daném procesu jeho právní předchůdce učinil a k jakým závěrům na jejich základě dospěl. K prokázání těchto tvrzení, nechť navrhne důkazy, když žádný z dosud navržených důkazů o zkoumání úvěruschopnosti nijak nesvědčí, to vše s výstrahou neúspěchu ve věci. Právní zástupce žalobce k tomu odvětil, že právní předchůdce žalobce vycházel z údajů sdělených žalovaným, které jsou obsaženy přímo v uzavřené smlouvě a kde byly uvedeny příjmy žalovaného, jeho výdaje a také příjmy domácnosti. Právní předchůdce žalobce nepochybně příjmy ověřoval, bohužel však žalobci nedodal žádné podklady. Co se týče výdajů, tyto byly zjištěny prostřednictvím ekonomického modelu, když bylo dospěno k částce výdajů ještě nižší, než uváděl žalovaný. Při zohlednění splátek předmětného úvěru ve výši zhruba 3 500 Kč měsíčně a dále deklarovaných příjmů výdajů žalovaného, respektive jeho domácnosti, vyplynulo, že bude schopen předmětný úvěr splácet. K tomuto pak právní zástupce doložil listinu označenou jako Protokol o prověření úvěrůschopnosti klienta. Soudem byl následně právní zástupce žalobce vyzván k opětovnému doplnění, když dosud provedené neshledal jako dostatečné k pozitivnímu závěru o dostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. K tomu právní zástupce žalobce připustil, že již žádnými důkazy nedisponuje. Závěrem právní zástupce žalobce uvedl, že navrhuje žalobě v plním rozsahu vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení. Dále odkázal na dosavadní vyjádření žalobce s tím, že s předestřeným názorem soudu se neztotožňuje, když má za to, že se právní předchůdce zabýval úvěruschopností dostatečně a vyhověl tak povinnosti stanovené v zákoně, čemuž svědčí také skutečnost, že úvěr byl po dobu více než tří let bez problémů splácen.Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:3. Ze smlouvy uzavřené mezi BNP Paribas a žalovaným dne 30. 6. 2020 pod č. , hodnota, (a to s uvedením elektronického kódu bez podpisu žalovaného) vyplynulo, že jejím předmětem byl úvěr na poskytnutí elektro zařízení za 11 999 Kč, které se žalovaný zavázal splácet v 11 měsíčních splátkách po 1 199 Kč a dále revolvingový úvěr až do 70 000 Kč. Ve smlouvě je kromě osobních údajů žalovaného uvedeno, že jeho čistý měsíční příjem činí 43 000 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, , čistý příjem domácnosti pak částku 100 000 Kč a celkové náklady domácnosti částku 20 000 Kč měsíčně. Žalovaný nemá mít žádné finanční závazky a má více než 10 let bankovní účet. K revolvingovému úvěru byla sjednána úroková sazba 22,68 % ročně. Součástí smlouvy byl rovněž rozsáhlý souhlas se zpracováním osobních údajů, sazebník poplatků a produktové podmínky.4. Z výpisu čerpání a splátek ke shora zmíněné úvěrové smlouvě vyplynulo, že žalovaný v době od 30. 6. 2020 do 24. 8. 2023 načerpal celkem 199 099 Kč a ve splátkách uhradil v době od 24. 7. 2020 do 6. 11. 2023 celkem 162 313,37 Kč.5. Dále žalobce doložil upomínku ze dne 23. 1. 2024 adresovanou žalovanému od , Anonymizováno, , kde je žalovaný vyzván k doplacení dlužných splátek z předmětného úvěru s výstrahou odstoupení od dané smlouvy. V dopisu ze dne 2. 3. 2024 bylo ze strany , Anonymizováno, žalovanému sděleno, že ke dni 29. 2. 2024 došlo k odstoupení od předmětné úvěrové smlouvy.6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 10. 2024 vyplynulo, že tuto adresoval právní zástupce žalobce žalovanému ohledně úhrady žalobou uplatněného dluhu s výstrahou jeho soudního vymáhání. Dle připojeného poštovního archu byla tato písemnost ve stejný den žalovanému odeslána.7. Z notářského zápisu č. NZ , Anonymizováno, sepsaným dne , datum, notářem , tituly před jménem, , jméno FO, vyplynulo, že došlo k postoupení pohledávek z úvěrů ze strany , Anonymizováno, na žalobce, a to včetně předmětného úvěru.8. Žalobce dále doložil listinu označenou jako Protokol o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , jméno FO, ! Žalobce v této listině shrnul údaje, které byly o poměrech žalovaného uvedeny v uzavřené úvěrové smlouvě s tím, že splátky předmětného úvěru činily částku 3 500 Kč měsíčně, přičemž klientovi mělo dle jeho poměrů zbývat po odečtení i dalších výdajů celkem 96 500 Kč měsíčně. Zároveň na těchto listinách uvedl svou argumentaci na podporu možnosti užití statistických modelů pro potřeby zkoumání úvěruschopnosti.9. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: , Anonymizováno, uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaný obdržel celkem 199 099 Kč, žalovaný na základě smlouvy uhradil celkem 162 313,37 Kč. , Anonymizováno, měla při uzavírání předmětné smlouvy k dispozici údaje o poměrech žalovaného, jak jsou shora uvedeny. Pohledávka z předmětné smlouvy byla před zahájením tohoto řízení postoupena žalobci. Právní zástupce žalobce odeslal dne 21. 10. 2024 žalovanému předžalobní upomínku.10. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o SP“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o SP ve znění účinném do 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že právní předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru (dle § 2395 občanského zákoníku) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaný obdržel shora uvedenou souhrnnou částku. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah ú