ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:9.C.110.2025.1 Datum: 2025-08-27 Předmět: zaplacení 10 158 Kč s příslušenstvím (příspěvek nepojištěného) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 46 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ ["ručení"]
O co šlo: zaplacení 10 158 Kč s příslušenstvím (příspěvek nepojištěného) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 205/1999 Sb.", "§ 46 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21.4.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 158 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 858 Kč od 26.2.2025 do zaplacení a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 23.7.2024 do 5.11.2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 9 858 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes zaslanou výzvu k úhradě na dlužnou částku nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k této výzvě nevyjádřily, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není přípustné podat proti tomuto rozsudku odvolání, obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř.5. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3 SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž k tomuto vozidlu, vedeném v příslušném registru vozidel, nebylo v období od 23.7.2024 do 5.11.2024 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 9 858 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. Dne 27.3.2025 zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dluhu.6. Skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následovně:7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) nestanoví-li tento zákon jinak musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně ve výši 93 Kč.8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm³ byl v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinen uzavřít na automobil pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, když za období od 23.7.2024 do 5.11.2024 neměl k automobilu uzavřenou pojistnou smlouvu. Žalovanému tak vznikla dle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti celkem ve výši 9 858 Kč (denní sazba 93 Kč x 106 dní, kdy nebylo vozidlo ze zákona pojištěné) a zároveň dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla částku ve výši 300 Kč představující náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužný příspěvek včetně nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 10 158 Kč. Žalobkyně má proti žalovanému splatnou pohledávku v tvrzené výši, neboť žádný důkaz nesvědčí o tom, že pohledávka žalobkyně zanikla plněním žalovaného či jiným právně relevantním způsobem. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení tj. 26.2.2025 a odvíjí se od repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud žalobě zcela vyhověl.9. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 158 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně.10. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.