9 C 16/2025-15 — Okresní soud v Chomutově

Žalobce se žalobou podanou dne 16.10.2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit mu žalovanou částku spolu s tam blíže specifikovaným úrokem z prodlení. Uvedl, že se žalovanou uzavřel dne 9.11.2015 nájemní smlouvu k bytu č. 020 v domě , adresa, s tím, že nájem byl uzavřen na dobu určitou a dodatky ( č.1 – č.8) prodlužován až do 31.12.2022. kdy skončil. Žalovaná částka pak představuje za období od 1.1.2023 – 30.3.2023 včetně vyúčtování roku 2022 a 2023, a to dluh na nájemném ve výši 5 004 Kč, dluh na zálohách ve výši 12 240 Kč, dluh z vyúčtování 2022 ve výši 14 499 Kč, dluh z vyúčtování 2023 ve výši 10 062 Kč. Dne 19.1.2023 žalovaná uhradila 5 402 Kč, dne 22.2.2023 uhradila 5 402 Kč, dále uhradila splátku vyúčtování 2023 ve výši 2 500 Kč, splátku vyúčtování 2023 ve výši 1 000 Kč a2 9C 16/2025splátku vyúčtování 2023 ve výši 1 000 Kč a při zápočtu kauce ve výši 10 000 Kč, činí dluh žalované 16 501 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně již v podané žalobě vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Z listiny nazvané smlouva o nájmu bytu č. , hodnota, soud zjistil, že tuto účastníci uzavřeli dne 9.11.2015, přičemž žalobce se zde zavázal přenechat žalované na dobu určitou od 1.11.2015 do 31.10.2016 do užívání byt č. 020 o velikosti 1+2 v domě , adresa, . Žalovaná se naproti tomu zavázala za užívání tohoto bytu platit nájemné ve výši 1 421 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši vypočtené v evidenčním listu. Dodatky č. 1–8 k nájemní smlouvě došlo ke změně doby trvání nájemního vztahu až do 31.12.2022.Z evidenčního listu ze dne 23.9.2019, který si žalovaná téhož dne převzala, soud zjistil, že s účinností od 1.1.2020 byla žalovaná povinna platit vedle nájemného, služby spojené s užíváním bytu a pronájem inventáře v celkové výši 5 402 Kč.Z listiny nazvané protokol o předání a převzetí bytové jednotky soud zjistil, že dne 30.3.2023 žalovaná předala předmětný byt zpět žalobci, přičemž jsou zde zaznamenány stavy jednotlivých měřidel.Z listiny označené jako vyúčtování služeb soud zjistil, že za období od 1.1.2022 do 31.12.2022 vznikl na službách spojených s užíváním předmětného bytu nedoplatek ve výši 14 498,72 Kč (zálohy ve výši 43 968 Kč oproti nákladům ve výši 58 466,72 Kč). Z přiložené doručenky se pak podává, že žalované bylo vyúčtování doručeno 17.4.2023.Z listiny označené jako vyúčtování služeb soud zjistil, že za období od 1.1.2023 do 31.12.2023 vznikl na službách spojených s užíváním předmětného bytu nedoplatek ve výši 10 061,25 Kč (zálohy ve výši 12 030 Kč oproti nákladům ve výši 22 091,25 Kč). Z přiložené doručenky se pak podává, že žalované bylo vyúčtování osobně předáno.Z listiny nazvané vývoj plateb nečleněný soud zjistil, že celkový dluh žalované za období od 1.1.2023 do 30.3.2023 vč. vyúčtování roku 2022 a 2023 činí 16 501 Kč.Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastníků a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 9.11.2015 účastníci uzavřeli smlouvu, kterou žalobce přenechal žalované na dobu určitou od 1.11.2015 do 31.10.2016 do užívání byt č. 020 v domě , adresa, . Žalovaná se naproti tomu zavázala za užívání tohoto bytu platit nájemné a služby spojené s užíváním bytu a pronájem inventáře ve výši 5 402 Kč měsíčně. Dodatky č. 1 – 8 k nájemní smlouvě došlo ke změně doby trvání nájemního vztahu až do 31.12.2022, přičemž žalovaná byt předala zpět žalobci již 30.3.2023. Žalovaná částka pak představuje dluh za období od 1.1.2023 – 30.3.2023 včetně vyúčtování roku 2022 a 2023, a to dluh na nájemném ve výši 5 004 Kč, dluh na zálohách ve výši 12 240 Kč, dluh z vyúčtování 2022 ve výši 14 499 Kč, dluh z vyúčtování 2023 ve výši 10 062 Kč. Dne 19.1.2023 žalovaná uhradila 5 402 Kč, dne 22.2.2023 uhradila 5 402 Kč, dále uhradila splátku vyúčtování 2023 ve výši 2 500 Kč, splátku vyúčtování 2023 ve výši 1 000 Kč a splátku vyúčtování 2023 ve výši 1 000 Kč a při zápočtu kauce3 9C 16/2025ve výši 10 000 Kč, činí celkový dluh žalované 16 501 Kč. I přes výzvu žalobce ze dne 9.8.2024 žalovaná dlužnou částku neuhradila.Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.Účastníci uzavřeli platnou nájemní smlouvu k předmětnému bytu, když obsahuje veškeré § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) vyžadované náležitosti, tedy zejména závazek pronajímatele (žalobce) přenechat byt do užívání a závazek nájemce (žalované) hradit za to nájemné a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu (§ 2247 o. z.). Jako nájemkyně tak měla žalovaná povinnost platit nájemné a úhrady za služby. Tato povinnost vzniká se vznikem nájmu a zaniká zánikem nájemního práva způsobem uvedeným v zákoně. Žalovaná povinnost platit úhrady za užívání bytu neplnila řádně, když jí vznikl za období od 1.1.2023 do 30.3.2023 vč. vyúčtování roku 2022 a 2023 dluh ve výši 16 501 Kč, s jehož hrazením se dostala do prodlení (§ 1968 o. z.).Z vyložených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, a to včetně úroku z prodlení, jak jej žalobce požadoval podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.