9 C 22/2025-13 — Okresní soud v Chomutově

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 23.1.2025 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 31 014 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 29.10.2023 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (www., název, .cz). Na základě smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 200 Kč. Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měla splatit nejpozději do 26.4.2024. Žalovaná finanční prostředky ve výše uvedené výši načerpala, avšak ve lhůtě splatnosti již nevrátila. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Na výzvu soudu, jakým způsobem, zkoumala žalobkyně (předchůdkyně žalobkyně) úvěruschopnost žalované žalobkyně nereagovala. V žalobě uvedla, že úvěruschopnost žalované byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a úvěrové historie.4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Soud provedl následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:6. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 29.10.2023 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, , disponuje osobními údaji žalované, které vyplnila v kolonce klient. Dále z obsahu vyplývá, že žalované bude poskytnut úvěr celkem ve výši 12 200 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . Splatnost úvěru byla sjednána k 28.11.2023(30 dnů), s úrokovou sazbou 279,83 %, RPSN za celý úvěr 1 141,2 %. Smlouva není opatřena podpisem žalované.7. Z výpisu z běžného účtu , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 29.10.2023 byla na účet žalované č. , č. účtu, zaslána platba ve výši 12 200 Kč, dne 2.11.2023 platba ve výši 500 Kč, dne 12.11.2023 platba ve výši 4 000 Kč, dne 14.11.2023 platba ve výši 4 000 Kč, 17.12.2023 platba ve výši 3 000 Kč a dne 22.12.2023 platba ve výši 1 300 Kč. (celkem 25 000 Kč).8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila mimo jiné pohledávku za žalovanou na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.9.2024 adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalované bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky společnosti , právnická osoba, za žalovanou č. smlouvy , hodnota, , ve výši 34 414 Kč na žalobkyni a byla vyzvána k uhrazení této částky.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 26.4.2024 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 31 114 Kč. Dne 14.9.2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Dle podacího lístku byla výzva odeslána dne 14.9.2024.11. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne 29.10.2023 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru za použití prostředků komunikace na dálku (www., název, .cz). Na základě smlouvy o úvěru byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 200 Kč, které jí byly uvedeného dne zaslány na účet u , právnická osoba, č.ú. , č. účtu, . Žalovaná následně využila svého práva na navýšení úvěru a postupně načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měla splatit nejpozději do 26.4.2024. Žalovaná finanční prostředky ve výše uvedené výši načerpala, avšak ve lhůtě splatnosti již nevrátila. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla dne , datum, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14.9.2024. Zástupce žalobkyně žalovanou upomínal k uhrazení dluhu upomínkou ze dne 14.9.2024, odeslanou téhož dne. Žalovaná však ničeho neuhradila.12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že mezi účastníky byla uzavřela smlouva o úvěru, na základě, které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši celkem 25 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, zjišťováním jejích příjmů a výdajů, provedla lustrace v dlužnických registrech a v úvěrové historii žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes výzvu žalobkyně a tím se dostala do prodlení, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 31 014 Kč, která se skládá z nezaplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, tak ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 4 914 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla v prodlení s úhradou dlužné částky, která byla splatná do 26.4.2024, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení v požadované výši 14,75% ročně z částky 31 014 Kč od 27.4.2024.16. Podle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 419 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 241 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 014 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.