ECLI: ECLI:CZ:OSCV:2025:9.C.47.2025.1 Datum: 2025-05-21 Předmět: zaplacení 14 384 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny) Ustanovení: ["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1 ["smlouva o sdružení""dodávky energie""smlouva kupní""prodlení věřitele"]
O co šlo: zaplacení 14 384 Kč s příslušenstvím (odběr elektřiny) (["§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 46 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 46b z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/19)
Žalobce se domáhal zaplacení částky 14 384 Kč se zákonným úroky z prodlení. Svůj nárok opřel o skutečnost, že účastníci uzavřeli dne 26.2.2023 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě, které vznikl žalobci závazek dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému vznikl závazek poskytnutou elektřinu řádně a včas hradit. Žalobce dodal žalovanému v období 22.3.2024 – 31.7.2024 elektřinu za cenu 12 137 Kč, kterou vyúčtoval fakturou č. , hodnota, ze dne 12.8.2024, splatnou 26.8.2024. Žalovaný na uvedenou fakturu uhradil dne 26.8.2024 částku 10 192 Kč. K úhradě zbývá částka 1 945 Kč. Žalobce dále dodal žalovanému v období 22.3.2023 – 21.3.2024 elektřinu za cenu 12 439 Kč, kterou vyúčtoval fakturou č. , hodnota, ze dne 27.3.2024, splatnou 10.4.2024. Žalovaný na uvedenou fakturu ničeho neuhradil. Žalovanému byla dne 13.12.2024 zaslána předžalobní upomínka.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k této výzvě nevyjádřili, ačkoliv jim byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46 a § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26.2.2023, fakturou č. , hodnota, ze dne 12.8.2024 a fakturou č. , hodnota, ze dne 27.3.2024. Z těchto dokladů s přihlédnutím k tvrzení žalobce má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dne 126.2.2023 kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dodával žalovanému elektřinu na adresu , adresa, . Za období od 22.3.2024 do 31.7.2024 žalobce vyúčtoval za odběr elektřiny částku 12 137 Kč. Na tuto pohledávku žalovaný dne 26.8.2024 uhradil 10 192 Kč. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1 945 Kč. Faktura byla vystavena dne 12.8.2024 a byla splatná 26.8.2024. Za období od 22.3.2023 do 21.3.2024 žalobce vyúčtoval za odběr elektřiny částku 12 439 Kč. Na tuto pohledávku žalovaný neuhradil ničeho. Žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 12 439 Kč. Faktura byla vystavena dne 27.3.2024 a byla splatná 10.4.2024. Dne 13.12.2024 zaslal žalobce žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce, výzvu k zaplacení dlužné částky.Podle § 2758 odst.1 zák.č. 89/2012Sb. (dále jen o.z.) se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu předmět koupě a kupujíc se zavazuje, věc převzít a zaplatit prodávajícímu kupní cenu.Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalobce dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, v období od 22.3.2024 do 31.7.2024 a v období od 22.3.2023 do 21.3.2024. Žalobce svou povinnost dle uzavřené smlouvy plnil a energie do odběrného místa dodával. Dodané energie vyúčtoval výše uvedenou fakturou. Žalovaný svou povinnost stanovenou § 2758 o.z. (zaplatit za předmět koupě prodávajícímu kupní cenu) nesplnil. Dle předložených faktur a tvrzení žalobce žalovaný dluží za elektřinu částku 14 384 Kč.Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele). Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžního dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalovaný kupní cenu ve výši 1 945 Kč, splatnou 26.8.2024 řádně a včas nezaplatil a od 27.8.2024 je v prodlení a dále nezaplatil kupní cenu ve výši 12 439 Kč, splatnou dne 10.4.2024 a je v prodlení od 11.4.2024. Dle nařízení vlády č. 351/2013Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů. Protože žalobci vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení, soud žalobci přiznal úroky z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013Sb. tak, jak požadoval.V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 384 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, sepsání žaloby a výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Tyto náklady řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit advokátu žalobkyně.Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.