6 C 230/2016-550 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se v řízení domáhala toho, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jednak peněžní částku 81 774 941,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do jejího zaplacení, jednak peněžních částek 1 164 043,50 Kč a 63 500 Kč vždy se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do jejich zaplacení. 2. Na odůvodnění žalobního nároku na zaplacení peněžní částky 81 774 941,79 Kč žalobkyně uvedla, že uvedená částka představuje peněžní prostředky, které žalobkyně zaplatila společnosti [právnická osoba] (14 339 372,04 Kč) a společnosti [právnická osoba] (67 435 569,75 Kč). Tyto částky přitom měly představovat cenu dodané elektřiny, jejichž dodávky výše uvedené společnosti pro žalobkyni zajišťovaly, a to na základě příslušných smluv o dodávkách elektřiny pro odběrné místo [číslo] v objektu [adresa] na [anonymizováno] ulici v [obec] [právnická osoba] takto dodávala elektrickou energie žalobkyni v období od [datum] do [datum], společnost [právnická osoba] v období od [datum] do [datum] Tyto částky byly žalobkyní zaplaceny postupně od května 2006 až do dubna 2016 a to na základě vyúčtování, které výše uvedené společnosti, jakožto dodavatelé elektrické energie, žalobkyni každý měsíc formou příslušných faktur předkládaly. Fakturace ceny spotřebované elektrické energie v příslušných měsících přitom vycházela z údajů zjištěných na elektroměru nainstalovaném v odběrném místě. Pro účely měření spotřebované elektrické energie bylo odběrné místo opatřeno tzv. měřícím transformátorem proudu. Prvotní osazení tohoto měřícího transformátoru proudu bylo provedeno právním předchůdcem žalované společností [právnická osoba], přičemž právní předchůdkyně žalované tentokráte společnost [právnická osoba], [IČO], se na základě smlouvy o připojení, kterou uzavřela se žalobkyní dne [datum], zavázala připojit odběrné místo žalobkyně k distribuční soustavě. Toto připojení odběrného místa však bylo provedeno vadně. Při výměně měřícího transformátoru proudu dne [datum] bylo totiž zjištěno, že tento měřící transformátor proudu byl v době svého prvotního osazení zapojen nesprávně (do měřící soustavy byla chybně paralelně zapojena dvě vinutí namísto jednoho), což vedlo k tomu, že na odběrném místě byla po celé následující období, tedy až do [datum], vykazována spotřeba elektrické energie odpovídající dvojnásobku elektrické energie žalobkyní reálně spotřebované. Žalobkyně tak svým dodavatelům elektrické energie za období od [datum] do [datum] zaplatila dvojnásobnou cenu elektrické energie. Ve vadném prvotním zapojení měřícího transformátoru právním předchůdcem žalované pak lze spatřovat protiprávní jednání, které vedlo k tomu, že z majetku žalobkyně byla v období od května 2006 do března 2016 na základě průběžné měsíční fakturace od dodavatelů elektrické energie odčerpána peněžní částku 81 774 941,79 Kč, aniž by ovšem žalobkyně fakticky elektrickou energii v této ceně spotřebovala. Žalovaná pak, jakožto právní nástupce [právnická osoba], resp. společnosti [právnická osoba], [IČO], za toto protiprávní jednání nese odpovědnost a svědčí jí povinnost peněžní prostředky, které takto byly žalobkyni bezdůvodně odčerpány, jako náhradu škody zaplatit. 3. Obdobně pak žalobkyně odůvodnila i svůj žalobní požadavek na zaplacení peněžní částky 1 164 043,50 Kč. Jedná se o peněžní částku, kterou žalobkyně (vedle ceny vlastní elektrické energie) zaplatila společnosti [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] na dani z elektřiny, systémových službách, na poplatcích za použití sítě a nevyžádaných dodávkách jalové energie a poplatcích za [anonymizováno] a [anonymizováno]. Tuto peněžní částku by přitom žalobkyně [právnická osoba] s.r.o. nezaplatila, kdyby elektroměr v důsledku vadného připojení měřícího transformátoru proudu nevykazoval dvojnásobnou spotřebu elektrické energie, než odpovídalo skutečné spotřebě žalobkyně v odběrném místě. 4. Vznesený žalobní požadavek na zaplacení peněžní částky 63 500 Kč pak žalobkyně odůvodnila tím, že tuto peněžní částku vynaložila v souvislosti s výměnou měřícího transformátoru proudu a zapojením nového, ke kterému došlo dne [datum]. 5. Žalovaná všechny žalobkyní vznesené nároky jako nedůvodné odmítla. Potvrdila přitom, že odběrné místo [číslo] v objektu [adresa] na [anonymizováno] ulici v [obec] bylo na základě smlouvy o připojení ze dne [datum], uzavřené mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalované společností [právnická osoba], [IČO], připojeno k distribuční soustavě. Připojení bylo provedeno řádně. [příjmení] elektrické energie v období od [datum] do [datum] zajišťovali na základě příslušných smluv o dodávkách elektrické energie smluvní dodavatelé, tedy společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], spol. s.r.o. Těmto dodavatelům elektrické energie také žalobkyně za dodanou energii podle vystavených faktur hradila příslušné měsíční platby a pouze na tyto subjekty by se žalobkyně měla obracet pro případ pochybností o správnosti provedené fakturace. Žalovaná není subjektem, který by se vůči žalobkyni v rámci plnění svého smluvního závazku připojit odběrné místo žalobkyně k distribuční soustavě dopustil jakéhokoliv protiprávního jednání, přičemž nebyl ani tím, komu byly údajné dvojnásobné úhrady za odebranou elektřinu placeny. Žalovaná tak není odpovědná za případnou škodu, jejíž náhrady se po ní žalobkyně domáhá. Pro případ, že by přesto byla dovozena odpovědnost žalované za žalobkyní požadované škodní nároky, namítla žalovaná jejich promlčení. 6. Z výše konstatovaných žalobních tvrzení žalobkyně je zřejmé, žalobkyně konstruuje vůči žalované nároky z náhrady škody, přičemž jejich základem má být vztah příčinné souvislosti mezi vadným připojením odběrného místa žalobkyně k distribuční soustavě, které vedlo k dvojnásobnému měření odběru elektrické energie, než odpovídalo skutečnosti, a následnou výši plateb, které žalobkyně navíc zaplatila svým dodavatelům (částka 81 774 941,79 Kč), výší dalších plateb za daň z elektřiny, systémové služby, poplatky za použití sítě a nevyžádané dodávky jalové energie a poplatky za OZE a KVET, které byly rovněž zaplaceny navíc (částka 1 164 043,50 Kč), resp. nutností zaplatit výměnu měřícího transformátoru proudu (částka 63 500 Kč). Žalobní tvrzení žalobkyně je přitom takové, že žalovaná, resp. její právní předchůdce společnost [právnická osoba], [IČO], porušila smlouvu o připojení odběrného místa ze dne [datum] tím, že vadně zapojila měřící transformátor proudu. V tomto jednání žalované, resp. jejího právního předchůdce, pak žalobkyně spatřuje protiprávní jednání, jež mělo být příčinou vzniku škodných nároků. [příjmení] tedy mohlo být nárokům žalobkyně vyhověno, musel by být v řízení zjištěn tzv. základ těchto škodných nároků, tedy muselo by být v řízení prokázáno porušení právní povinnosti žalovanou, vznik škody v majetkové sféře žalobkyně a příčinná souvislost mezi touto škodou a protiprávním jednáním žalované. Soud má za to, že již ze samotných žalobních tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalobkyní označené protiprávní jednání žalované (pokud k němu došlo) bezprostřední příčinou tvrzené majetkové újmy nebylo. Pokud žalobkyně skutečně za dodanou elektrickou energii platila dvojnásobné ceny, než by odpovídalo reálně uskutečněným dodávkám elektrické energie, pak tento stav byl zapříčiněn primárně jednáním smluvních partnerů žalobkyně, tedy společností [právnická osoba], [právnická osoba] a Lumius. I kdyby však byla v řízení prokázána všechna tvrzení žalobkyně a po právní stránce byla shledána příčinná souvislost mezi žalobkyní tvrzeným protiprávním jednáním žalované a vzniklou újmou v majetkové sféře žalobkyně, pak s ohledem na vznesenou námitku promlčení těchto případných škodných nároků, nemohl by soud tyto nároky žalobkyni přiznat. 7. V posuzovaném případě není sporu o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou, resp. jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 28. 4. [číslo] uzavřena smlouva o připojení odběrného místa, přičemž odběrné místo bylo rovněž tohoto dne připojeno. Jestliže byla smlouva o připojení odběrného místa uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovanou jako podnikatelem, a byl tak založen závazkový vztah mezi podnikateli, a jestliže při jeho vzniku bylo zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týká jejich podnikatelské činnosti, řídí se promlčení práva na případnou náhradu škody způsobenou žalovanou zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, obecná promlčecí doba je tedy čtyřletá (§ 397 obch. zák.) a běží ode dne, kdy se poškozený (žalobkyně) dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti (§ 398 obch. zák.). K promlčení práva na náhradu škody uplynutím těchto 10 let od porušení dané povinnosti přitom dojde bez ohledu na subjektivní vědomost poškozeného o škodě. Protože k porušení právní povinnosti žalovanou mělo podle žalobních tvrzení žalobkyně dojít dne [datum], nejzazší termín pro uplatňování jakýchkoliv škodných