20 C 244/2021-47 — Okresní soud v Děčíně

1. Zástavní věřitelka se návrhem domáhala nařízení soudního prodeje zástavy s odůvodněním, že jí zástavní dlužník dluží žalobkyni pohledávku ve výši 1 596 878 Kč, přičemž uvedená pohledávka je zajištěna zástavním právem na zástavě, uvedené ve výroku I. tohoto usnesení (dále jen„ zástava“) ve vlastnictví zástavního dlužníka, přesněji řečeno v majetku svěřenského fondu. 2. Podáním ze dne 16. 12. 2021 sdělila zástavní věřitelka, že podání bere částečně zpět pro částku 24 000 Kč pro částečnou úhradu ze strany zástavního dlužníka. Jelikož předmětem řízení není peněžitá pohledávka, ale soudní prodej zástavy, posoudil soud podle obsahu toto podání nikoli jako částečné zpětvzetí žaloby, o kterém by bylo nutno rozhodnout a částečně zastavit řízení, ale jako upřesnění žalobního tvrzení ohledně výše pohledávky, pro kterou zástavní věřitelka navrhla prodej zástavy. 3. Zástavní dlužník se ve věci nevyjádřil, pouze vyjádřil svůj nesouhlas s rozhodnutím bez jednání. 4. Na základě provedeného dokazování při jednání konaném dne 17. 12. 2021 soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci: 5. Smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 24. 2. 2015 má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem, zástavní věřitelka na základě této smlouvy poskytla zástavnímu dlužníku částku ve výši 1 700 000 Kč. Poskytnutí úvěru má soud za prokázané z výpisu z účtu - obraty na kontě [číslo]. 6. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] ze dne 24. 2. 2015 má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela zástavní věřitelka se zástavním dlužníkem, přičemž touto smlouvou zřídili zástavní právo k zástavě, a to k zajištění pohledávky zástavní věřitelky za zástavním dlužníkem, vyplývající ze smlouvy v předchozím odstavci uvedené. 7. Výpisem z katastru nemovitostí ke dni 23. 2. 2021 má soud za prokázané, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy, v katastru nemovitostí bylo k tomuto datu zapsáno zástavní právo smluvní ve prospěch zástavní věřitelky na základě shora citované smlouvy. 8. Dopisy ze dne 23. 2. 2021 a 26. 2021 včetně doručenek má soud za prokázané, že tímto dopisem zástavní věřitelka zesplatnila vůči zástavnímu dlužníku pohledávku ze shora citované smlouvy. 9. Z výpisu z účtu - obraty na kontě [číslo] a z tvrzení zástavní věřitelky v podání ze dne 16. 12. 2021 a z jejího tvrzení u jednání dne 17. 12. 2021 má soud za prokázané, že ke dni vyhlášení tohoto usnesení zástavní dlužník na základě shora citované smlouvy dluží pohledávku ve výši, jak je uvedena ve výroku I. tohoto usnesení. 10. Podle § 358 odst. 1 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. 11. Při aplikaci ustanovení § 358 odst. 1 z.ř.s. soud respektoval právní závěry, ke kterým dospěl Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 2786/2011 a v němž uzavřel, že„ soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.) doložena zástavním právem zajištěná pohledávka, přihlíží též k důvodu její neplatnosti, avšak jen vyšel-li zcela zřejmě (evidentně) z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo“. V rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 4377/2009 pak tentýž soud uzavřel, že„ v řízení o soudním prodeji zástavy mohou být jiné (další) skutečnosti, než které jsou uvedeny v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. (tehdy účinného o. s. ř., dnes § 358 odst. 1 z.ř.s.), důvodně uplatněny nebo jejich osvědčení může být zpochybněno až ve druhé fázi tohoto řízení, tj. v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li takový návrh podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 odst.1 o. s. ř.“. 12. V daném případě zástavní věřitelka doložil shora uvedenými důkazy existenci zajištěné pohledávky založené smlouvou o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření [číslo] ze dne 24. 2. 2015 za zástavním dlužníkem. Dále zástavní věřitelka doložila smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem [číslo] ze dne 24. 2. 2015, jakož i výpisem z katastru nemovitostí, že pohledávka za zástavním dlužníkem je zajištěna zástavním právem na zástavě uvedené ve výroku tohoto usnesení. Přitom v daném řízení nevyšel najevo žádný evidentní důvod, pro který by bylo možné uvažovat o neplatnosti smlouvy zakládající zajištěnou pohledávku. 13. Rozhodnutí o nařízení soudního prodeje zástavy nebrání skutečnost, že je proti zástavnímu dlužníku vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, neboť insolvenční řízení je vedeno proti [celé jméno žalovaného] jakožto fyzické osobě, nicméně předmět zástavy je v majetku svěřenského fondu, kterého je [celé jméno žalovaného] svěřenským správcem a proto je i pasivně legitimován v tomto soudním řízení. 14. Soud proto s poukazem na všechny shora uvedené skutečnosti návrhu jako důvodnému vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud nerozhodoval s ohledem na právní názor Ústavního soudu České republiky vyjádřený v nálezu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, ve kterém uvedl, že je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu – nyní § 358 odst. 1 z.ř.s., pozn. soudu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Stejný názor pak Ústavní soud zopakoval v nálezu ze dne 15. 5. 2017, sp. zn. III. ÚS 68/16. 16. Pro účely pozdějšího rozhodnutí o nákladech řízení soud dodává, že zástavní věřitelka zaplatila v řízení soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, učinila celkem tři úkony – sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby a účast na jednání dne 17.12. 2021 délce 36 min, dále předložila jízdní doklad za cestu na jednání Praha – Děčín ve výši 119 Kč.