6 C 318/2021-11 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalované zaplatit jí z důvodu nikoliv řádného plnění smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [anonymizována tři slova], Malta (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum]. Žalovaná čerpala peněžní prostředky, a to až do výše úvěrového limitu, který činil částku 58 690,64 Kč. Žalovaná se přitom zavázala vrátit tyto peněžní prostředky do [datum], avšak tak neučinila. Žalovaná tak dluží částku 58 690,64 Kč. Žalobkyně přitom uplatnila nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Nárok na zaplacení dlužné částky včetně jejího příslušenství byl žalobkyni postoupen smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr v celkové výši 58 690,64 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tyto peněžní prostředky do [datum], přičemž dlužnou částku řádně neuhradila. Právní předchůdce žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení ve výroku rozsudku uvedených částek odpovídajících dluhu podle výše uvedené smlouvy o úvěru. V posuzovaném případě totiž účastníci uzavřeli podle ust. § 497 a násl. obch. zák. úvěrovou smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr a žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit do [datum], avšak tak neučinila. Právní předchůdce žalobkyně svůj závazek z úvěrové smlouvy splnila. Žalovaná oproti tomu porušila svoji smluvní povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně peněžní prostředky a nesplnila tak svůj závazek. Soud tak zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni jak dlužnou jistinu úvěru, tak její příslušenství v podobě smluvených úroků a zákonného úroku z prodlení. Soud zavázal žalovanou částku žalobkyni zaplatit, když v mezidobí na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 o.z.) přešlo právo domáhat se její náhrady z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná se nezaplacením peněžních částek v dohodnutých termínech, dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení, který je příslušenstvím peněžité pohledávky, ve výši uvedené v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 tohoto nařízení výše úroku odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 997 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 348 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 690,64 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 280 Kč ve výši 2 369 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.