6 C 224/2021-15 — Okresní soud v Děčíně

Manželka se domáhala rozvodu manželství, které s manželem uzavřeli dne [datum]. Na odůvodnění svého návrhu uvedla, že manželství od počátku není spokojené, přičemž na tomto faktu ničeho nezměnilo ani to, že se z manželství narodily dvě dosud nezletilé děti. Nefunkčnost manželství pak vedla k tomu, že manželka navázala novou známost, kterou vidí jako do budoucna perspektivní. Jediným možným řešením tohoto stavu, který je dlouhodobý, je právě rozvod manželství. Manžel se k návrhu na rozvod manželství v řízení vyjádřil tak, že s návrhem na rozvod manželství souhlasil. Z oddacího listu soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství [datum]. Ze shodných vyjádření obou manželů soud zjistil, že manželství není spokojené, přičemž manželé v květnu 2020 přerušili společné soužití. Oba odmítli možnost obnovení společného soužití. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] pak bylo soudem zjištěno, že nezletilé děti manželů [jméno] a [jméno] [jméno] byly pro dobu po rozvodu svěřeny do výchovy matky a otci byla uložena povinnost přispívat na jejich výživu částkou 4 000 Kč. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce druhého výše uvedeného zákonného ustanovení pak platí, že přesto, že je-li soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svépravnosti. Podle § 756 nového občanského zákoníku pak soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Manželé totiž po dobu téměř dvou let žijí odděleně, což samo o sobě svědčí o tom, že o sebe ztratili zájem. Z odmítavého postoje obou manželů k možnému obnovení manželského soužití, je přitom zřejmé, že ztráta citové nákladnosti je trvalá, o čemž svědčí i skutečnost, že manželka již v mezidobí navázala nový vztah. V manželství tak dlouhodobě nejsou naplňovány základní povinnosti a práva manželů uvedená v § 687 nového občanského zákoníku, tedy v tomto posuzovaném případě především žít spolu, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem, neplní svůj zákonný účel uvedený v § 655 občanského zákoníku, kterým je existence rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. S ohledem na výše uvedené pak soud učinil závěr, že manželství je hluboce, trvala a nenapravitelně rozvráceno. Rozvod manželství pak není v rozporu ani se zájmem jejich nezletilých dětí, na jejíchž poměrech se rozvodem ničeho nezmění. Proto soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství manželé zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, soud jejich náhradu může přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedený předpoklad pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci není splněn.