18 C 327/2022-17 — Okresní soud v Děčíně

Manželka se domáhala rozvodu manželství, které uzavřela s manželem dne [datum]. Na odůvodnění svého návrhu uvedla, že mezi manžely došlo ke ztrátě porozumění a citové náklonnosti, přičemž jediným možným řešením tohoto stavu je právě rozvod manželství. Manžel s návrhem na rozvod manželství souhlasil. Z oddacího listu soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství [datum] před [stát. instituce]. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že manželé v říjnu 2022 ukončili společné soužití, čemuž předcházelo delší období konfliktů, neshod a neporozumění. Ani jeden z manželů přitom nemá o obnovení společného soužití, resp. to považují za vyloučené. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] pak bylo soudem zjištěno, že nezletilá dcera manželů [jméno] byla pro dobu po rozvodu svěřena do výchovy manželky, přičemž manželovi bylo uloženo platit na její výživu částku 4 500 Kč měsíčně. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce druhého výše uvedeného zákonného ustanovení pak platí, že přesto, že je-li soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svépravnosti. Podle § 756 nového občanského zákoníku pak soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Manželé totiž po dobu několika měsíců žijí odděleně, stýkají se pouze minimálně, což samo o sobě svědčí o tom, že o sebe ztratili zájem. Z odmítavého postoje obou manželů k možnému obnovení manželského soužití, je přitom zřejmé, že ztráta citové nákladnosti je trvalá. V manželství tak dlouhodobě nejsou naplňovány základní povinnosti a práva manželů uvedená v § 687 nového občanského zákoníku, tedy v tomto posuzovaném případě především žít spolu, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem, neplní svůj zákonný účel uvedený v § 655 občanského zákoníku, kterým je existence rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. S ohledem na výše uvedené pak soud učinil závěr, že manželství je hluboce, trvala a nenapravitelně rozvráceno. Rozvod manželství pak není v rozporu ani se zájmem jejich nezletilé dcery, na jejichž poměrech se rozvodem ničeho nezmění. I za trvání manželství totiž manželé spolu nežijí, bydlí odděleně a nezletilá dcera je v péči manželky. Proto soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství manželé zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, soud jejich náhradu může přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedený předpoklad pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci není splněn.