22 C 57/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení žaloba o zaplacení 756 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy s [číslo] uzavřené mezi stranami dne [datum]. Žalobkyně předložila k důkazu návrh pojistné smlouvy pro autopojištění [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum], adresovaný žalovanému. Z něj soud zjistil, že jeho předmětem byla oferta uzavření pojistné smlouvy stran pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout. Počátek pojištění měl být smlouvou sjednán na den [datum]. Žalovaný se oproti tomu měl zavázat platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné v dohodnuté výši 5 034 Kč ročně, splatné pololetně. Z návrhu nevyplývá, do kdy jej měl žalovaný přijmout. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný dosud neuhradil částku 756 Kč s úrokem z prodlení v částce 66 Kč jako smluvené pojistné za období od [datum] do [datum] ve výši 456 Kč. Žalobkyně také nárokuje 300 Kč jako náklady na upomínání stran upomínky ze dne [datum], na kterou žalovaný nereagoval. Ani na předžalobní upomínku žalovaný nikterak nereagoval. Žalobkyně tvrdila, že návrh byl žalovanému předložen prostředky komunikace na dálku (tzv. on-line). Jednání soudu dne [datum] se nezúčastnila. Nepředložila však soudu k důkazu ani uzavřenou smlouvu písemně, nebo důkaz o tom, že žalovaný uhradil pojistné ve stanovené lhůtě (ta v nabídce stanovena nebyla, tedy podle § 2759 odst. 1 o. z. mohla být přijata do 1 měsíce i včasným zaplacením pojistného ve výši v ní uvedené), čímž by bylo došlo k uzavření smlouvy konkludentně. Pro svou neúčast u jednání zmeškala pro sebe možnost být v tomto směru poučena a rovněž o nepříznivých následcích neunesení důkazního břemene. Po právní stránce soud věc posoudil podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, za užití § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění. Soud z vyložených důvodů uzavřel, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní ohledně vzniku žalovaného nároku, zůstavši neprokázáno samotné uzavření pojistné smlouvy, a tudíž z ní vyvozovaných nároků. Proto soud žalobu zcela zamítl, když náklady na uplatnění pohledávky jako její příslušenství podle § 513 o. z. sdílejí osud hlavního závazku. Jinými slovy, žalobkyně neprokázala, že by žalovaný jí něčeho dlužil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Žádné mu však nevznikly.