6 C 229/2023-15 — Okresní soud v Děčíně

Manžel se domáhal rozvodu manželství, které s manželkou uzavřeli dne [datum]. Na odůvodnění svého návrhu uvedl, že mezi manžely došlo k vzájemnému odcizení, které vyvrcholilo přerušením společného soužití. Manželka s k návrhem na rozvod manželství souhlasila. Z oddacího listu soud zjistil, že manželé uzavřeli manželství [datum] před Magistrátem města Děčína. Ze shodných tvrzení manželů soud zjistil, že manželé v září 2020 definitivně ukončili společné soužití, přičemž s ohledem na ztrátu porozumění a citové náklonnosti není obnovení manželského soužití pravděpodobné. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] pak bylo soudem zjištěno, že nezletilý syn [jméno] byl svěřen do výchovy otce a matce byla stanovena povinnost platit na syna výživné. Podle § 755 odst. 1 nového občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odstavce druhého výše uvedeného zákonného ustanovení pak platí, že přesto, že je-li soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, bylo-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svépravnosti. Podle § 756 nového občanského zákoníku pak soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu manželství jsou v daném případě splněny. Manželé totiž po dobu několika měsíců žijí odděleně, nestýkají se, což samo o sobě svědčí o tom, že o sebe ztratili zájem. Tento stav je důsledkem ztráty porozumění, důvěry a citové náklonnosti. Z odmítavého postoje obou manželů k možnému obnovení manželského soužití, je přitom zřejmé, že tento stav je trvalý. V manželství tak dlouhodobě nejsou naplňovány základní povinnosti a práva manželů uvedená v § 687 nového občanského zákoníku, tedy v tomto posuzovaném případě především žít spolu, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem, neplní svůj zákonný účel uvedený v § 655 občanského zákoníku, kterým je existence rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. S ohledem na výše uvedené pak soud učinil závěr, že manželství je hluboce, trvala a nenapravitelně rozvráceno. Rozvod manželství pak není v rozporu ani se zájmem jejich nezletilého syna, na jehož poměrech se rozvodem ničeho nezmění. Proto soud manželství rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství manželé zásadně nemají právo na náhradu nákladů řízení, soud jejich náhradu může přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedený předpoklad pro přiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci není splněn.