6 C 251/2023-24 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalované zaplatit jí částku 51 693 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná byla v době od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, dále za období od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, za období od [datum] do [datum] vlastníkem osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 a za období od [datum] do [datum] pak vlastníkem osobního automobilu [registrační značka] s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, k nimž nebylo v uvedeném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (povinné ručení). V takovém případě náleží žalobkyni příspěvek ve výši 47 a 65 Kč denně, za období celkem 981 nepojištěných dnů (celkem 49 293 Kč) a 8x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zákonného příspěvku, žalovaná však ani přes upomínku dluh neuhradila. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud má v řízení za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou jako vlastníka nepojištěného vozidla k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných, kalkulovaného denní sazbou 47 Kč a 65 Kč za výše uvedené období a poplatku za každé prodlení žalovaného ve výši 300 Kč ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Do dne rozhodování soudu žalovaná dluh neuhradila. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, (dále jen zákon) podle kterého provozovat vozidlo může pouze ten, jehož odpovědnost je pojištěna. Podle § 4 platí, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit [anonymizováno] příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. To neplatí v případě, kdy pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví příloha k tomuto zákonu. Při zjišťování údajů podle odstavců 1 a 2 vychází [anonymizováno] z porovnání údajů podle § 15 odst. 3. Příspěvek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy [anonymizováno] k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. Účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě příspěvku do 15 dnů ode dne jejího uložení v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo odepření převzetí této výzvy, s výjimkou případu, kdy osoba podle odstavce 1, z důvodů nezávislých na její vůli, nemohla výzvu [anonymizováno] převzít. Povinnost uhradit příspěvek nevzniká, pokud je ve lhůtě podle věty první [anonymizováno] prokázáno, že vozidlo nebylo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle přílohy citovaného zákona činí výše denní sazby příspěvku u vozidla s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3 částku 65 Kč a dále s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 částku 47 Kč. Součástí příspěvku je i poplatek spojený s mimosoudním uplatnění práva za každé prodlení žalovaného (8x) podle § 4 odst. 4 citovaného zákona. K úhradě tohoto nákladů byla žalovaná vyzvána upomínkou. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná provozovala vozidlo bez zákonného pojištění odpovědnosti za škodu, žalobkyně proto podle shora citovaného ustanovení zákona vyúčtovala příspěvek, který žalovaná neuhradila, ač byla upomínána. Soud proto zavázal žalovanou žalobkyní požadovanou částku zaplatit. V důsledku oprávněnosti žalobou uplatněného nároku soud přiznal žalobkyni i požadovaný zákonný úrok z prodlení (ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 068 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 693 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.