13 C 267/2024-31 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhá snížení výživného z částky 2 300 Kč měsíčně na částku 1 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že má přiznán invalidní důchod I. stupně ve výši 9 712 Kč a jiný příjem prozatím nemá. Bydlí ve společné domácnosti s matkou, o kterou pečuje a které přispívá na domácnost částkou 4 000 Kč měsíčně.2. Žalovaná se vyjádřila, kdy uvedla, že rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo výživné zvýšeno z částky 2 300 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně, a to počínaje 1. 1. 2023. Aktuálně otec žádné výživné nehradí, má na něm dluh ve výši 73 300 Kč, žalovaná pobírá náhradní výživné 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná je v současnosti studentkou denního studia na , Anonymizováno, v , adresa, . Jiné příjmy než od otce (resp. ÚP), matky nemá, brigády vykonává nárazově, dle studijních možností. Vzhledem k tomu, že otec nijak nedoložil svůj stav, výdělkové možnosti a životní poměry, navrhla žalobu zamítnout.3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal soud v nepřítomnosti žalobce, neboť se, ač řádně předvolaný, k jednání řádně a včas nedostavil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud tedy při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů4. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, bylo zvýšeno výživné, které je žalobce povinný platit, z částky 2 300 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 1. 2023, a to do každého 20. dne v měsíci.5. Z exekučního příkazu č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že celková dlužná povinnost žalobce vůči žalované dosahuje výše 74 300 Kč.6. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že žalovaná je studentkou , Anonymizováno, . ročníku prezenčního studia, pro období od 1. 10. 2024 do 30. 9. 2025.7. Ze zprávy Úřadu práce ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce je v evidenci uchazečů o zaměstnání od 30. 8. 2023 dosud.8. Z nabídky volných míst poskytnutých Úřadem práce bylo zjištěno, že by žalovaný mohl potenciálně dosáhnout na příjem v rozmezí od 9 500 Kč – 30 000 Kč.9. Ze zprávy ČSSZ ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce pobírá invalidní důchod I. stupně v částce 9 712 Kč měsíčně, a to od 9. 5. 2024.Anonymizovaný odstavec11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.Žalovaná je dcerou žalobce, je studentkou , Anonymizováno, . ročníku prezenčního studia a pobírá náhradní výživné od státu ve výši 3 000 Kč měsíčně od listopadu 2023, tudíž za aktuální situace není schopna se sama živit. Žalovaná si občas přivydělává brigádami, které jsou omezené časovými možnostmi vzhledem k náročnosti studia. Žalobce je aktuálně povinen platit výživné žalované, které bylo Okresním soudem v , adresa, zvýšeno na částku 4 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 1. 2023. Žalobce je od , datum, je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, přičemž jeho potenciální příjem se pohybuje mezi 9 500 Kč a 30 000 Kč měsíčně. Dále pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 9 712 Kč měsíčně od 9. 5. 2024. K jeho majetkovým a osobním poměrům nebylo více zjištěno.12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto.Podle § 910 odst. 1 mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 913 odst. 1 jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.Podle § 914 je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních.13. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že žalobce neplní včas a pravidelně svou vyživovací povinnost vůči žalované, což vedlo a vede k vzniku dluhu a žalovaná je nucena pobírat náhradní výživné od státu. Žalovaná občas má nějakou brigádu, avšak není schopna se aktuálně sama živit, tedy její výživa je závislá na rodičích. Poměry na straně žalované se tedy od posledního řízení o výživném výrazně nezměnily. Snížení výživného na zletilé dítě je možné, pokud došlo ke změně poměrů, která výrazně ovlivňuje schopnost povinného rodiče plnit tuto povinnost, nebo pokud se změnily výdaje dítěte. V daném případě to je žalobce, kdo nese břemeno tvrzení a důkazní co do zhoršení své finanční situace, což by mohlo být důvodem pro snížení výživného. Žalobce svým povinnostem v tomto řízení nedostál, kdy se k jednání bez omluvy nedostavil, pročež nemohl být poučen o nedostatečnosti svých tvrzení, resp. o nenavrhnutí a nepředložení důkazů, které by podložili jeho aktuální osobní a majetkovou situaci. Vzhledem k tomu, že žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní co do zhoršení své aktuální situace, která by mohla a měla dopad na jeho schopnost výživné v aktuální výši hradit, musela být žaloba zamítnuta.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení, neboť tato, ač ve věci plně úspěšná, žádnou náhradu nepožadovala.